Do zářijové schůze si musí poslanci odpovědět na otázku, zda jde o běžný kriminální případ, tudíž není důvod vydání Babiše bránit, nebo zda uvěří Andreji Babišovi, že jde o „účelovku“, která ho má dostat z politiky, a tudíž ho policii nevydají.

Není od věci se na Babišovy argumenty a obhajobu podívat už nyní. 

První linie argumentace se týká načasování kauzy. Prý jen z toho, že se žádost o vydání ke stíhání objevila dva měsíce před volbami, lze dovodit politickou motivaci. Vypadá to na první pohled přesvědčivě. Jenže kdy by tedy vlastně byla „správná“ doba na obvinění politika, aby se práce policie nedala takto zpochybnit?  

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Pokud by policie čekala se žádostí o vydání na dobu po volbách, řeklo by se, že komplikuje sestavování vlády. Pokud by s ní přišla před rokem, řeklo by se, že ovlivňuje krajské volby. A tak dále.  

Nějaké volby jsou v Česku prakticky každý rok, takže v Babišově logice by vlastně policie nemohla politika obvinit nikdy. To je samozřejmě nesmysl. Takže argument, že z pouhého „načasování“ lze dovodit politickou motivaci, můžeme klidně škrtnout. 

Babiš dále tvrdí, že účelovost obvinění dokládá fakt, že dotace na Farmu Čapí hnízdo byla v minulosti opakovaně kontrolovaná a na nic zásadního se nepřišlo. Jenže pozor: všechny kontroly se zabývaly víceméně administrativními záležitostmi kolem čerpání dotace, přičemž vycházely z toho, že kontrolují běžnou firmu, která má na dotaci nárok. 

Jediný, kdo v kauze lhal 

Nevědělo se, že jde o firmu napojenou na Agrofert, který by nárok na 50milionovou dotaci neměl. Notabene nikdo v té době nemohl tušit, že se firma vrátí v roce 2014 šupky dupky zpátky do holdingu. Babiš tedy směšuje dvě záležitosti. Z toho, že kontroly dopadly jakž takž, ještě nevyplývá, že by nemohlo jít v jiné rovině od začátku o habaďůru. 

Babišova argumentace je podobná, jako by tvrdil, že když je auto v dobrém technickém stavu a projde technickou kontrolou, automaticky to znamená, že nemůže být kradené. To je hloupost, takže ani z výsledků dřívějších kontrol účelovost obvinění nedovodíme. 

Pak tu máme argument motivace. Babiš říká: „Co bych z toho měl, kdybych chtěl podvodem získat 50 milionů“? Zní to zprvu vcelku přesvědčivě. Proč by miliardář měl riskovat kvůli v uvozovkách drobným?  

Jenže přesvědčivost mizí v momentě, kdy si vzpomeneme na disneyovku se strýčkem Skrblíkem, který sedí na hromadě dolarů, ale pro každý další by si dal koleno vrtat. Oblíbený argument, že když je někdo bohatý, automaticky to znamená, že nebude optimalizovat tak, až přepadne za hranu zákona, neplatí. Určitě tedy ne tak universálně, aby se s ním dalo pracovat jako s definitivním důkazem. 

Andrej Babiš samozřejmě má plné právo hájit se, jak chce, a v rámci politického boje říkat, co chce. Například i to, že celá žádost o vydání k trestnímu stíhání je, „vylhaná“. Zatím se ale dá říci jen to, že jediným, kdo prokazatelně v kauze Čapí hnízdo lhal, byl on sám, například když tvrdil, že neví, kdo firmu vlastní, aby se pak ukázalo, že od začátku věděl, že to jsou jeho rodiní příslušníci. 

Nelze samozřejmě říci, že se Andrej Babiš dopustil toho, z čeho ho policie viní. O tom může rozhodnout jedině soud. Ale argumenty pro teorii, že jde o politickou kauzu, kterou se jakýsi Matrix snaží vyřadit Babiše z politiky, nejsou tak silné, aby měly zabránit policii ve vyšetření věcné postaty kauzy – tedy podezření z dotačního podvodu.  

Poslanci mohou v září zvednout ruku pro vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka s naprosto čistým svědomím. 

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít