Kdo nešetří, není Čech

Češi patřili od počátku minulého roku k nejvíc frustrovaným národům v Evropě, pokud neměli náladu vůbec nejhorší. Průzkumy agentury STEM dokonce tvrdily, že podobná frustrace, jaká nastala po vpádu Rusů na Ukrajinu a omezení dodávek plynu do Evropy, nemá u nás obdoby v celé polistopadové historii.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Češi začali víc šetřit

Češi začali víc šetřit | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Proto čekali mnozí s nadějí na zprávu o tom, jak Češi utráceli před Vánocemi. Právě v této chvíli se mohli zklidnit, zakotvit v prostředí svých blízkých a přestat se děsit tím, co přinesou příští dny. Údaje o maloobchodu, které ve čtvrtek zveřejnil statistický úřad, zmíněné naděje rozmetal. Češi významně snížili spotřebu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Kdo nešetří, není Čech

Zřejmě nejnápadnější je údaj o tom, že utratili o dvě a půl procenta méně než v časech před krizí, tedy v listopadu 2019. To je nejhorší výsledek z celé Evropy. Historie posledních tří let ukazuje, že koncem roku 2020, v krušných časech druhé vlny covidu, kdy byla zavřena část obchodů, spotřeba poklesla, o rok později se předvánoční čas podepsal na nečekaně mohutném utrácení, loni před svátky však následoval ještě hlubší propad. Vysvětlením je nepochybně pádivá inflace, která změnila chování domácností víc než světová pandemie.

Ve srovnání s časy před krizí dnes Češi žijí jinak, a pokud se týká spotřeby, ten rozdíl je opravdu velký.

Jak si lidé dokážou poradit s vlastním životem?

Sotva uvěřit, jak velký je výpadek nákupů potravin, které se snížily skoro o desetinu. Novou tuzemskou zásadu spořit, co to jen půjde, poznali bolestně také prodejci knih, sportovních potřeb, oděvů i obuvi.

Ekonom: Fetišizovali jsme si výkonnostní vnímání světa. Krize to ale mohou posunout lepším směrem

Číst článek

Na předkrizovou úroveň se nevrací obrat v restauracích, kde Češi snížili návštěvnost o třetinu. Naopak o desetinu proti roku 2019 vyrostla útrata za léky a drogistické zboží, jako kdyby se hlavní ctností stalo lidské zdraví a hygiena, pokud možno daleko od hlučícího davu, jak vypovídá fakt, že přes dílčí pokles v loňském roce se zvýšily nákupy na internetu.

Bylo by přesnější říci, že se nezměnili Češi, ale svět, kde žijí. Práce, pokud možno okamžitý návrat domů, útěk na chalupu, protože venku číhá pouze nebezpečí, ať to jsou nemoci, drahota, nebo uprchlíci. Něco se muselo zhroutit ve vztahu obyvatelstva ke svému okolí.

Třeba hraje roli, že po krátkém uvolnění mimořádně přísných protipandemických opatření veřejnost příliš vystrašila vyhlídka, že člověk nebude mít na to, aby dostatečně vytápěl svůj byt. Otázka jenom zní, proč stejně nešťastné nejsou ostatní národy Evropy, i když žijí ve stejné době a čelí stejným potížím.

Česko prochází hlubokou krizí, tedy vlastně zkouškou, při které se má ukázat, jak si lidé dokážou poradit s vlastním životem. Možná jsme při covidu příliš spoléhali na ochrannou ruku státu a pak jsme zjistili, že proti inflaci stejně masivní pomoc nepřijde. Teď si s tím nějak poradit.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme