Dříve o valorizaci důchodů rozhodoval jednoduchý mechanismus zakotvený v zákoně, teď se však každý rok znovu a znovu debatuje, jak by to mělo být nejlepší. Bohužel, s pokračující debatou se zatím k lepším výsledkům nedošlo.

Nyní se tedy vládní strany ANO a ČSSD dohodly, že nestačí valorizovat důchody podle zákona. Ten předpokládá, že se každým rokem zvyšují o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Ovšem inflace je nízko, naopak mzdy rostou mimořádně rychle. Pak není divu, že se průměrný důchod proti průměrné hrubé mzdě propadá z nějakých 44 procent v roce 2013 na současných 38 procent.

Nějak se uznává pravidlo, že penze by měly dosahovat zhruba 40 procent hrubé mzdy, a tak je s tím třeba něco dělat. Už letos se měly mzdy podle zákona zvýšit jen o 600 korun, vláda však přihodila další tři stovky, aby se poměr udržel aspoň nad 38 procenty.

Motivace platit pojistné

Teď se tedy vládní strany dohodly na stejném postupu. V příštím roce zákon připouští zvýšení o 700 korun měsíčně, proto se opět změní a přihodí ještě dvě stokoruny. Do této chvíle je možné souhlasit už třeba z toho důvodu, že není důstojné šetřit na starých lidech.

Podruhé se však využívá nešťastná metoda, jak důchody budou zvýšeny. Zase se zvýší základní sazba důchodu, která je pro všechny stejná, konkrétně dosáhne 10,6 procenta průměrné mzdy, což v příštím roce znamená částku 3720 korun.

Zbytek se dodá procentní výměrou, která zohledňuje počet odpracovaných let a objem odvedeného pojistného, které ovšem přerozděluje ve prospěch chudších.

Tady se už objevují dvě námitky, se kterými se bude muset důchodový systém dříve nebo později vypořádat a jejichž naléhavost se posledním vládním rozhodnutím prohlubuje. Tak především, základní sazba důchodů jako podíl ze mzdy zůstane zvýšena víceméně navždy a zatíží systém i v budoucnu.

Dnešní zvýšení o 200 korun se za 20 let změní na čtyři stovky a tím se až o půl procenta hrubého domácího produktu prohloubí schodek důchodového systému. Společnost stárne, očekává se již za 20 nebo 30 let deficit ve výši pěti procent a my se teď staráme, aby to měly příští generace ještě horší.

Převzato z Plusu

Druhou námitkou je upozornění, že se změnami ve výpočtu penzí opět snižuje zásluhovost, a tím i motivace obyvatelstva platit pojistné. Zvlášť lépe vydělávající člověk si řekne, že je lepší neplatit příliš. I když budu dávat málo, nějaký důchod dostanu, a i když budu platit třeba desetkrát víc, budu ho mít dvakrát nebo třikrát vyšší. Proč se tedy namáhat.

Jistě musí politiky lákat možnost, vzít desítky miliard, které proudí na účty sociální správy a přerozdělit je podle nějakých zásad spravedlnosti nebo s úmyslem zvýšit vlastní popularitu. Pokud ovšem zapomenou na zájmy těch, kteří tam ony miliardy průběžné posílají, pak se proud nutně oslabí.

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít