Kolize obrů – Indie proti muslimskému světu

Kdyby se to netýkalo turisticky proslulého Tádž Mahálu, možná by se to ani do evropských médií nedostalo. Řeč je o stále hlubším rozkolu mezi indickými hinduisty a muslimským světem, který by se teď mohl dotknout i zmíněné slavné památky.

Komentář Nové Dillí Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Taj Mahal

Taj Mahal | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Indie čelí stížnostem muslimských zemí od Libye až po Indonésii, a kolektivně také od Organizace islámské konference s desítkami členů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Kolize obrů – Indie proti muslimskému světu

Jejich zlobu ale nevyvolává obava o osud Tádž Mahálu, který nechal kdysi zbudovat muslimský vládce, a má údajně stát na místě někdejšího hinduistického chrámu. Jde tu o něco potenciálně mnohem zásadnějšího.

Identitáři jdou

Rozbuškou byly výroky dvou představitelů indické vládní strany BJP, které nejprve popudily muslimy v Indii, a později i v zahraničí.

Proti Indii se zvedla vlna odporu, v několika státech si povolali indické velvyslance, veřejně protestovali, případně volali po bojkotu indického zboží a dalších krocích.

Teprve po několika dnech BJP vyslovila politování a přiměla obě osoby, zejména mluvčí strany Nupur Šarmaovou k odchodu z funkce, a nyní ji dokonce vyšetřuje policie.

Představitelům muslimských zemí se zdála tato reakce málo důrazná, řadě příznivců vládní strany naopak zbytečně uctivá.

Je příznačné, že z běžných médií nelze zjistit, co přesně řekla – podle indického Twitteru se zdá, že okomentovala osobní život Proroka Mohameda a jeho ženy Áiši, což se muslimských posluchačů dotklo.

Vztahy mezi indickými institucemi, popřípadě hinduistickou veřejností na jedné straně, a indickými muslimy na straně druhé, se dlouhodobě zhoršují.

Roli může hrát éra, v níž, jako všude na světě, vystupují do popředí otázky identity. V Indii je to hindutva, hinduistický nacionalismus.

Mnozí komentátoři indických poměrů to dávají do souvislosti s nástupem premiéra Nárendry Módího k moci v roce 2014. Jeho identitární populismus je namířen proti všem menšinám v Indii, včetně křesťanské, ale nejčastěji proti muslimům. A těch je v Indii 200 milionů.

Napětí se projevuje například v podobě tlaku některých hinduistů na bourání muslimských svatyní. Vedle Tádž Mahálu se nejčastěji mluví například o mešitě Džňánvápí ve Váránasí, kolem které se léta odehrává napjatý spor slovní i soudní.

Hinduističtí nacionalisté tvrdí, že mešita by měla být odstraněna, protože se na jejím místě kdysi nacházel hinduistický chrám. Právě v souvislosti se zapálenou televizní debatou se zmíněná mluvčí BJP Nupur Šarmaová nevhodně vyjádřila o Mohamedovi.

Kdo je tady radikál

Sama tvrdí, že je to naopak ona, kdo je nyní předmětem slovních útoků, výhrůžek smrtí a sexuálním násilím ze strany indických muslimů. A s tím souvisí druhý fenomén, rostoucí nenávist mezi hinduisty a muslimy.

Ta se v posledních letech projevuje slovním i fyzickým napadáním zejména muslimů, každý den se na internet dostane i několik nových záběrů z obtěžování nebo lynčování lidí.

Oběťmi jsou obvykle nemajetní muslimové, třeba pouliční prodavači. Strana BJP prý běžně toleruje podobné násilnosti.

Negativní roli sehrává i internet. Řada lidí byla napadena proto, že se pomocí aplikace WhatsApp svolávali lidé, aby potrestali údajné únosce dětí nebo týratele krav, zvířat v hinduismu posvátných.

Celá věc má mezinárodní rozměr. Zatímco západní média zaujaly útoky na Tádž Mahál, v muslimském světě to byly zejména poslední výroky o Proroku Mohamedovi.

Indie ale potřebuje spolupráci s muslimskými státy, zejména ropnými monarchiemi Arabského poloostrova.

Rostoucí, ale vratké indické hospodářství potřebuje tamní suroviny, ale také investice, a v neposlední řadě i pracovní místa pro indické zaměstnance. I pro miliardovou Indii by výpadek příjmů znamenal velký problém.

V arabském světě se také ozvalo volání po bojkotu indického zboží, Indie spoléhá na hlasy svých partnerů v mezinárodních organizacích.

Nikdo nečekal, že sporné výroky vyvolají tak razantní odpověď, ale možná bylo jen otázkou času, který incident bude mít takový ohlas.

Nikdo také neví, co bude dál – tedy zdali se situace uklidní, nebo nakonec skončí u ještě většího problému, ať vnitřního nebo zahraničněpolitického. Většina pozorovatelů Indie sází na druhou variantu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme