Tuto myšlenku rozvedl také ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny Praha Vít Richter s tím, že nejde o potvrzená data. Určitě ale na základě dlouhodobých průzkumů ví, že děti, které čtou a rády čtou, mají také ve škole lepší prospěch a v dospělosti lepší pracovní uplatnění.

Průzkumy Ústavu pro českou literaturu AV ČR i knihovnického institutu uvádějí, že vliv na to, zda dítě čte a bude číst, má hlavně rodina. Ve škole se dítě učí číst písmena a učitelé se snaží, aby dítě porozumělo textu, v knihovně si dítě s rodiči vybírá, co bude číst a proč (tady bych připomněla důležitou funkci knihovníků a knihovnic, které pořádají besedy a workshopy i s autory), ale právě v rodinném prostředí si návyky na čtení fixuje.

Pokud dítě vidí číst svou matku, otce, staršího sourozence, vnímá to jako něco normálního a běžného a napodobuje to.

Nejkrásnější českou dětskou knihou se v anketě stala kniha s názvem Bydlíme, která vysvětluje dětem rozdíly v bydlení lidí a zvířat. Nejkrásnější knihy vyhlašovala odborná mezinárodní porota pod patronací Památníku národního písemnictví a Ministerstva kultury v pátek odpoledne. V neděli se zase dozvíme výsledky další knižní ankety Magnesia Litera.

I tam mají dětské knihy své zastoupení. Proto se nabízí otázka - jak české děti čtou? Například literární teoretik z Ústavu pro českou literaturu AV ČR Jiří Trávníček uvádí, že české děti čtou. Nečtou tedy vůbec tak málo, jak se ozývalo z médií ještě před deseti lety.

Vliv na toto zlepšení mají projekty tipu Celé Česko čte dětem, Čtení pomáhá, osvěta ve školách, v knihovnách, do projektů podporující dětské čtení vstupují známé osobnosti…

A oklikou se opět vracím k titulku tohoto textu – tatínkové čtěte. My maminky  si uvaříme třeba kafe a budeme vás poslouchat spolu s dětmi. 

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít