Rusko stojí spojenectví s Běloruskem miliardy dolarů

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko s oblibou tvrdívá, že západní sankce nemohou jeho zemi nijak významněji poškodit, protože objem obchodu hlavně s Evropou a Spojenými státy činí v celkové bilanci pouhých několik procent. To je sice pravda, ale mnohem podstatnější je pro běloruskou ekonomickou odolnost vůči krokům Západu opravdu masivní pomoc Ruska.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin v Soči

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin v Soči | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nedávná petrohradská schůzka Vladimira Putina s Alexandrem Lukašenkem trvala přes pět hodin – a je zřejmé, že jedním z hlavních témat byla hospodářská spolupráce obou zemí. Přesněji řečeno jak masivní bude ruská berla pro běloruské hospodářství, které by se bez ní nesporně neobešlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Rusko stojí spojenectví s Běloruskem miliardy dolarů

A jak to vypadá konkrétně? Pár příkladů: Počátkem léta získalo Bělorusko od Ruska další tranši úvěru ve výši 500 milionů dolarů. Před půlrokem pak stejnou částku. Na první pohled to může vypadat jako běžný úvěr, který jedna země poskytuje jiné zemi a při splácení získává svůj smluvně dohodnutý úrok.

Jenže, jak zdůrazňují experti, v rusko-běloruských vztazích tenhle normální mechanismus neplatí – procenta úroků se hromadí, nesplacené dluhy rok od roku rostou, ale Minsk od Moskvy přesto dostává další a další půjčky.

Tento formát finanční „spolupráce“, kdy Rusko běloruskou ekonomiku jednoduše dotuje, přitom vznikal dlouhá léta. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu jen v letech 2005-2015 získala běloruská ekonomika z Ruska 106 miliard dolarů.

S Lukašenkovým Běloruskem na skoro věčné časy

Pak jsou tu samozřejmě ceny energetických surovin, tedy ruské ropy a zemního plynu. Markantním příkladem je zejména plyn, jehož cena je pro Bělorusko momentálně až 3,5krát nižší než pro nejvíce platící odběratele na Západě.

Nu a dalším podstatným způsobem, jak legálně vypomáhat běloruské ekonomice, jsou preference při vstupu běloruských podniků na ruský trh.

Jiní partneři Ruska, dejme tomu z Eurasjiské hospodářské unie, se z podobných výhod těšit nemohou. Právě takováto opatření drží nad vodou celá běloruská hospodářská odvětví – především strojírenství a potravinářský průmysl. Podle propočtů ruského Výzkumného ústavu energetiky a financí tato praxe přinesla ekonomice v letech 2011-2020 11 miliard dolarů.

Ve hře jsou tedy desítky, možná stovky miliard dolarů, jež Putinův režim do toho Lukašenkova doslova nastrkal. A jaký je důvod podobné kromobyčejné štědrosti? Bezpochyby politický: dnešní Rusko bližšího spojence než odiózního Lukašenka nemá.

V samotném establishmentu kolem běloruského prezidenta náhradu za něj zatím nenašlo a myšlenku, že by snad pustilo ke kormidlu místní opozici, vůbec nepřipouští. Je všeobecně známo, že čistě lidsky si oba prezidenti příliš nesedí. Jejich metody vládnutí jsou si ale tak blízké, že i mezi ruskými liberály už se mluví o „bělorusizaci“ ruské politiky.

Zkrátka a dobře: S Lukašenkovým Běloruskem na skoro věčné časy. Ať to stojí, co to stojí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme