Jenže když oznámilo Polsko kontroly na hranici se Slovenskem, nezbylo Česku a Rakousku než poslat policisty na hranice se Slovenskem taky, aby se proud utečenců nestočil k nim. A Slovensko zase začalo střežit hranici s Maďarskem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Největší překážkou v řešení migrační krize jsou – populisté a volby

Tvrdá migrační rétorika a volání po dohledu na hranicích pomohly vyhrát nedávné volby populistovi Robertu Ficovi. Nic se ovšem nemění na skutečnosti, že kontroly na hranicích států uvnitř schengenského prostoru migraci neposouvají žádným směrem ani o milimetr.

Mnohem důležitější než předvolebně kontrolní šarvátky ve střední Evropě je fakt, že se před pár dny na úrovni velvyslanců shodly členské země EU na novém migračním paktu. To, co začalo české předsednictví, teď dokončili Španělé.

Před volbami se nic nedomluví

Dohoda počítá namísto závazných kvót pro přerozdělování migrantů i s dalšími podobami solidarity se zeměmi, kam utečenci v Evropě především vstupují, jako jsou Itálie, Řecko a Španělsko.

Jde o finanční příspěvek 20 tisíc eur (asi 487 tisíc korun) za jednoho migranta, vyslání expertů nebo materiální podpora. Česko a další země přijímající válečné uprchlíky z Ukrajiny mají zatím výjimku.

Španělům se podařilo dotáhnout poslední část migračního paktu – co dělat v krizových situacích, kdy v krátké době přijde velké množství běženců.

Počítá se zrychlením registrace a nadstandardní solidaritou se zemí, která čelí krizové situaci. Což je přemístění žadatelů o azyl do jiného členského státu, výpomoc s posouzením žádosti o azyl a opět finanční příspěvky.

Polsko vždy hlasovalo proti, vadí mu i peněžní pomoc v oněch krizových situacích – přitom má výjimku s ohledem na ukrajinské uprchlíky.

Polský premiér Mateusz Morawiecki velmi ostře odmítl i úplně bezzubou deklaraci o migraci, na níž se shodli jinak všichni šéfové států na neformálním summitu Evropské unie v Granadě. Do voleb mu zbývá šest dní.

Česko se při schvalování krizového dodatku zdrželo, stejně jako Slovensko a Rakousko. Premiér Petr Fiala v souvislosti s debatami o migraci v Granadě poznamenal, že Česko je připraveno podpořit odvážnější kroky a odmítá povinné kvóty.

Vůbec nejoriginálnější příspěvek k řešení migrace předvedl nedávno maďarský premiér Viktor Orbán, který je ve všech jednáních proti. Na jeho pokyn byli z maďarských věznic propuštěni cizinci odsouzení kvůli převaděčství, přičemž museli zemi do 72 hodin opustit. Jejich vydržování ve věznicích prý vycházelo státní pokladnu příliš draho. Šlo o tisíce pašeráků.

Takže je obtížné soudit, jak skončí definitivní schvalování migračního paktu EU, který ale jediný může s problémem pohnout. Musí ho totiž ještě přijmout Evropský parlament a odsouhlasit šéfové členských zemí.

A v červnu příštího roku jsou evropské volby. Poučení ze střední Evropy a aktuální kontrolní mánie přitom zní: před volbami se nic rozumného nedomluví. Nepřátelé Evropy mohou slavit.

Autor je šéfredaktor deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít