Škody budou přes dvě miliardy, tvrdí prezident svazu vinařů. Mrazy mohly poškodit dřevo i na dva roky
Nejen mrazy, ale i jiné vlivy přírodních katastrof na pěstování vinné révy podle slov prezidenta svazu vinařů České republiky Martina Chlady „poukazují na to, proč je obor specifický“. Révu může poškodit právě jakákoliv přírodní katastrofa, vysvětluje pro Český rozhlas Plus.
Je možné, že vinná réva poškozená výkyvy teplot někde znovu obráží, a že by tedy škody nakonec mohly být o něco nižší, než jste odhadovali?
Na jedné straně je velmi pravděpodobné, že někde réva obrazí a tím pádem se, byť ne třeba v takové kvalitě, ale část úrody zachrání. Na druhou stranu my budeme čekat, jak dopadne samotné dřevo, samotné réví, které může být poškozeno třeba nejenom na rok, ale i na dva roky. Takže tam se zase ztráta zvětší. Čili my v uvozovkách trváme na tom avizovaném stavu, že škody jsou přes dvě miliardy.
Poslechněte si rozhovor s Martinem Chladem, prezidentem Svazu vinařů České republiky
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že pro poškozené pěstitele chce dohromady získat stovky milionů korun. Pořád platí, že vy jako vinaři o finanční kompenzace nestojíte?
Platí. My oficiálně ty škody, respektive náhrady, požadovat nebudeme.
A pokud by s vámi dnes ministr zemědělství, se kterým se máte sejít, přesto chtěl probrat parametry finanční kompenzace i pro vás, jakožto pro vinaře, tak řeknete, že nemáte zájem?
My budeme pokračovat v tom, co jsme avizovali, nebo respektive budeme chtít pokračovat v debatě s panem ministrem. To znamená pro nás promptnější, pohotovější, adekvátnější je třeba reakce v podobě, a to pan ministr avizoval, že touhle cestou půjdeme také, provozních úvěrů přes PGRLF (Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond).
To jsou podstatně rychlejší prostředky a je to za nás byznysové opatření, nebo probyznysové opatření. My jsme připraveni, že pracujeme s přírodou. Každý se musí eventuálně posekat s nějakým rizikem, ale toto by mohlo být opatření, které nám je schopno pomoct teď, nikoli třeba za rok až po sklizní a než se vyadministruje nějaká půjčka.
Škody budou v řádech stovek milionů. Čekáme, jak dopadne poslední mrazivá noc, říká prezident vinařů
Číst článek
A vedle toho dál usilujete o to, aby se upustilo od úvah zavést spotřební daň na tiché víno.
Přesně tak. V reportáži před námi zaznělo, že namísto toho, ale tak to není. My spotřební daň na víno odmítáme po celý rok, zpochybňujeme logičnost v rámci evropského kontextu, zpochybňujeme i finanční dopad, který přesně ukazuje, že už se nehovoří o čtyřech miliardách, ale o miliardě a půl. Takže tenhle stav trvá. Mrazy, které nás teď postihly, jenom poukázaly na specifičnost oboru. Proč víno má v Evropě výsadní postavení a proč mu směrnice ve vinařských zemích nepřikládá zatížení spotřební daně.
Nevyužíváte jenom situace k tomu, abyste si prosadili něco, o co usilujete delší dobu, když teď v souvislosti s mrazy říkáte, nechceme platit spotřební daň za tiché víno?
Ne, v žádném případě ne. Znovu opakuju, my to říkáme celý rok, říkáme to deset let. Před pěti lety si na nás nikdo ani nevzpomněl, vůbec neřešil spotřební daň u vína. Je to tak, že podle evropské směrnice, podle evropského kontextu se posuzuje v Evropě víno s vínem, pivo s pivem, benzín s benzínem. My nejsme poměřováni mezi sebou. To znamená, je absolutně omyl, když politik dneska tvrdí, že je potřeba zavést spravedlnost a zrušit výjimku. Naopak tím, že by zavedli spotřební daň na víno, tak by výjimku prosadili.
Ano, proto jsem pane Chlade řekl, že „abyste neplatili spotřební daň na tiché víno“. To je něco, o co usilujete dlouhodobě. Ale znovu jste o tom ve velkém začali mluvit v souvislosti s letošními mrazy.
Ano, ve velkém. My o tom ve velkém mluvíme po celou dobu, bohužel akorát nejsme tak silná skupina, abychom měli tolik mediálního prostoru.
Tak já se vás zeptám ještě jinak. Když mluvíte o spotřební dani na tiché víno v souvislosti s mrazy a jimi poškozenou úrodou, tak jak to spolu souvisí?
Souvisí to spolu tak, že ten obor dnes na rozdíl od jiných alkoholických nápojů v Evropě má ve vinařských zemích nulovou spotřební daň. A tu nulovou spotřební daň má právě, protože je specifický. Váže se na něho třeba 700 stránková legislativa, na rozdíl od piva, které má 15 stránkovou legislativu.
Zdanění tichých vín by nás na evropském trhu diskvalifikovalo, míní prezident vinařského svazu
Číst článek
Pořád nechápu, jak to souvisí s mrazy.
Mrazy poukazují na to, proč je ten obor specifický. Protože révu může poškodit právě jakákoliv přírodní katastrofa a vinař z jiné suroviny, aby to bylo jeho víno, tak jak ho váže zákon, nevyrobí. Kdežto dejme tomu pivo nebo jakýkoliv jiný alkoholický nápoj, můžete vyrobit bez závislosti na přírodní katastrofě, protože si surovinu nakoupíte kdekoliv. A zákon vás neváže, že to musí být v místě příslušném. To znamená tzv. chráněné označení původu.
Odborníci říkají, že se jako pěstitelé budete muset časem přizpůsobit těmto teplotním výkyvům, které zřejmě kvůli změně klimatu budou čím dál častější. Uvažujete o tom, prosím, stručně?
Ano, my už ty kroky činíme, ale zároveň jako konstatujeme, že aktuálně v mírném pásmu máme velmi dobré podmínky pro pěstování těch tradičních i našich autochtonních odrůd.
