Deset dní, kdy se plyn stal politikou
Ve čtvrtek, okolo šesté hodiny ranní začal plynovodem Nord Stream 1 zase proudit plyn do Evropy. Během dopoledne pak dosáhl úrovně 40 procent kapacity plynovodu, kterou deklaroval provozovatel, ruský koncern Gazprom. Desetidenní údržba skončila podle plánu.
Energetici i politici na západě Evropy si oddechli. Jejich obavy, že ruská strana plyn zastaví a už nezapne, lze přitom pochopit.
Přece jen se dodávky Nord Streamem snížily na 40 procent kapacity už v červnu, nikdo dodnes neví proč, a logicky to bylo možné považovat za předzvěst něčeho horšího. Zvláště pro Českou republiku, která spotřebu plynu dosud pokrývala úplně přes Nord Stream, to nebyla příjemná situace.
Energetici a politici si oddechli, nikdo však nejásá. Starosti spuštěním Nord Streamu neskončily, protože kartu s dodávkami plynu mohou Rusové v ekonomickém souboji s Evropou použít znovu. Třeba kohoutky zavřou v lednu, a právě na takovou alternativu je nezbytné se připravit. Tolik říkají ekonomické i politické špičky celé Evropy.
Štábní cvičení
Lídři Berlína a Bruselu ostatně nemohou příliš velké nadšení z obnovení dodávek projevovat, protože tváří v tvář proudícímu plynu vypadá trochu směšně, jak ještě v úterý strašili velkými slovy, že plyn možná vyschne nadobro. Veškerá jednání a dohody na nejvyšší úrovni, kterých jsme byli v uplynulých deseti dnech svědky, byly nejvýš štábním cvičením ve chvíli, kdy bezprostředně nic nehrozilo.
To je ovšem možné připustit, už z toho důvodu, že štábní cvičení jsou někdy potřeba. Teď si tedy Evropa mohla vyzkoušet reakci pro případ, že k uzavření kohoutků na Nord Streamu opravdu dojde. Výsledek nebyl stoprocentně potěšující. V postižených zemích včetně Česka nejsou zásobníky plné a na překonání zimy by bez dodávek z jiných zemí stejně nestačily.
Na druhé straně začaly jednotlivé státy hledat alternativu a za pozornost stojí, že třeba Rakušané odhalili rezervu v podobě 40 terrawatthodin norského plynu, kterou má k dispozici koncern OMV a která pokryje polovinu tamní spotřeby.
Plyn z nizozemského LNG terminálu navýšil české zásoby, díky tomu mají vydržet nejméně do března
Číst článek
Dokonce tuzemská vláda se mohla pochlubit tím, že si zajistila kapacitu pro dodávky plynu o objemu třetiny roční spotřeby přes Nizozemsko a začala horečně jednat s producenty. Obdobně se snaží ostatní, třeba německý vicekancléř Robert Habeck koordinuje toky plynu se sousedy. V tom směru se štábní cvičení vydařilo a ukázalo aspoň směr, jak se někdy v budoucnu, pokud možno co nejdříve, závislosti na Rusku zbavit.
Zklamáním byl na druhé straně výkon Evropské komise, od níž se členské státy dočkaly pouze výstrahy, že je třeba plynem šetřit. Bruselští experti maximálně vypočetli, o kolik by měl každý stát snížit spotřebu vzhledem ke své závislosti na Rusku. Díky štábnímu cvičení tak členské státy vědí, na koho nemá smysl se v této chvíli spoléhat.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Bolestný konec protidrogového experimentu
Tereza Šimůnková
Mzdy v eurech nás přiblíží k jednotné měně dřív, než by vláda chtěla
Julie Hrstková
Raísí odešel, Chameneí zůstává. Kdo přijde?
Jan Fingerland
Cesta k usmíření ve slovenské společnosti bude hodně křivolaká
Petr Šabata