Po nástupu vlády Petra Fialy se odpor této části společnosti obrátil proti údajné liknavosti vlády v boji s rostoucí inflací a vysokými cenami energie. Na Václavském náměstí se konalo několik demonstrací pod taktovkou Ladislava Vrábela, jedné z postav české dezinformační scény.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Na extremistickém dvorku je přeplněno

V posledních týdnech iniciativu převzal Jindřich Rajchl, předseda strany PRO, který zorganizoval několik demonstrací, jejichž hlavním mottem byl sice boj proti bídě, ale během nichž se demonstrovalo i proti spojeneckým závazkům České republiky nebo proti vojenské pomoci naší země Ukrajině.

Desetitisícové davy na Václavském náměstí působí impozantně a někteří političtí analytici tak začali vyjadřovat obavy z posilování extremismu u nás. Jenže lze argumentovat, že ve skutečnosti se nic takového zatím nekoná.

Bratrovražedná válka

V české společnosti už od nástupu demokracie v roce 1989 vždy existoval segment, který bychom mohli popsat jako antisystémový. Jednalo se o lidi, kteří nepřijali demokratické zřízení a zakotvení země v západních strukturách. A z nichž mnozí tíhli k autoritářským režimům, jako je nyní ten ruský.

Tento segment české společnosti v 90. letech minulého století politicky obhospodařovala Komunistická strana Čech a Moravy a republikáni Miroslava Sládka. Po politickém propadu republikánů se ke KSČM přidávala různá další uskupení, mezi nimiž více vynikla jen Dělnická strana.

Ekonomická krize po roce 2008 a následně migrační krize v roce 2015 pak daly vzniknout řadě nových antisystémových politických subjektů, mezi nimiž hrála hlavní roli uskupení Úsvit a hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. A také subjekty, které se zatím nedostaly do Sněmovny, jako je Trikolóra.

Součet preferencí všech těchto politických subjektů se už od pádu bývalého režimu pohybuje mezi 15 a 20 procenty. Dlouhodobě neoslabuje, ale ani neroste, což naposledy potvrdily sněmovní volby v roce 2021. V nich součet preferencí parlamentní SPD a mimoparlamentních komunistů a Trikolóry zůstal i tentokrát pod hranicí 20 procent.

V minulosti bylo pravidlem, že pokud posílil jeden z těchto antisystémových subjektů, oslabily ty další. To samé pozorujeme i nyní. Rajchlova strana PRO se objevila v jednom z posledních průzkumů stranických preferencí se ziskem tří procent, ale o tři procenta oslabila SPD.

Voliče nyní odsává této části politické scény i Babišovo hnutí ANO. Není sice prvoplánově antidemokratické, ale řada antisystémových voličů oceňuje Babiše jako silného vůdce. Poté, co Babiše v pro něj neúspěšné prezidentské volbě podpořila zjevně i část voličů antisystémových stran, začala mezi Babišem a Okamurou přetahovaná o voliče.

Mohli bychom říct, že když se dva perou, třetí se směje, a i proto sílí podpora pro Rajchlovo PRO. Vůdcové všech těchto subjektů se perou o stejné voliče. Pokud snad někdo z nich může oslovit i část voličů vládní koalice, je to Babiš, ale ten čelí dilematu: může uspět jen za předpokladu, že nebude zároveň koketovat s voliči extrémistů.

Poplach ohledně rostoucích preferencí Rajchla je tak zatím předčasný. Voliče může získat převážně jen na úkor SPD, Trikolóry a toho, co zbývá z KSČM. Politických kohoutů s velkými egy je prostě na relativně malém dvorku českého extremismu příliš, takže vedle jejich útoků na Fialovu vládu bude sílit i jejich bratrovražedná válka.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít