Rozpočet zachráněn. Proč se ale musel zachraňovat

Všichni ekonomové si to pamatují velmi dobře. V květnu dosáhl schodek státního rozpočtu 271 miliard korun a ministr financí Zbyněk Stanjura si zřejmě dodnes vzpomíná na jména analytiků, kteří předvídali, že za celý rok 2023 schodek dosáhne 350 až 400 miliard. Sice je nejmenoval, na tiskové konferenci, při níž oznámil definitivní rozpočtový deficit, přesto neváhal, aby jim připomněl, že jejich předpověď nevyšla, a ještě jim otočil nůž v ráně.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zbyněk Stanjura

Všichni ekonomové si to pamatují velmi dobře. V květnu dosáhl schodek státního rozpočtu 271 miliard korun a ministr financí Zbyněk Stanjura si zřejmě dodnes vzpomíná na jména analytiků, kteří předvídali, že za celý rok 2023 schodek dosáhne 350 až 400 miliard | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Ať se každý z těch, kdo nás v dubnu a květnu kritizovali, podívá na čísla. Uvidí se, kdo měl pravdu,“ uvedl. Deficit za rok 2023 totiž skončil na 288 miliardách, tedy sedm miliard pod plánovanou částkou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Rozpočet zachráněn. Proč se ale musel zachraňovat

Jak řekl Zbyněk Stanjura, vždycky je možné se zmýlit a nikomu by prý nevyčítal, kdyby svou předpověď se schodkem přestřelil o 20 nebo 30 miliard. Ovšem předpovídat částku nad 350 miliard, to může udělat opravdu jenom diletant.

S rozpočtem to vyšlo, i když ještě v polovině roku to vypadalo hodně dramaticky, proto je možné přehlédnout, že si ministr ze svých kritiků udělal nevinnou legraci. Zároveň však nelze zapomenout, že Česko vypadá po úporném rozpočtovém boji v roce 2023 tak trochu jako krajina po bitvě.

Na pokraji opravdové chudoby

V minulém roce totiž Česko zasáhla plnou silou energetická a inflační krize. Vláda byla nucena zvýšit důchody a dotovat ceny energií, aby pomohla potřebným, zároveň chtěla snížit rozpočtový schodek. Peníze k tomu získala vyšším zdaněním mimořádných zisků energetických firem, částečně i bankéřů a potravinářů.

Na první pohled to lze označit za úspěch, a to dokonce z pohledu běžných občanů. Stát pomohl udržet většině rodin finanční rovnováhu a náklady zaplatil někdo jiný. Je pravda, že 25 miliard meziročně navíc odvedli zaměstnanci a obecně občané na dani z příjmů fyzických osob, ovšem zmíněné navýšení postihlo v první řadě ty, kterým se zvyšoval plat, případně domácnosti s vyššími úsporami.

S rozpočtem státu pomohl hlavně ČEZ, EU a firemní daně, čočku dostal od bank

Číst článek

Jenomže popsaný příběh má také odvrácenou stranu. Stát zdanil mimořádný zisk energetiků, bankéřů a potravinářů, jejich zisk ovšem vyrostl díky tomu, že jsme platili nesrovnatelně vyšší částky za úplně běžné zboží.

Pokud by se nezdražovalo, například nasazením rozumné cenové regulace, nemusel by stát složitě přerozdělovat, aby se nikdo neocitl na pokraji opravdové chudoby, případně nezažil hluboký pád životní úrovně.

Přerozdělovací model vytvořený ministrem financí zachránil situaci a ještě zlepšil státní rozpočet, nebylo by však nutné ho nasazovat, pokud by k této situaci vůbec nedošlo.

Přežili jsme těžké inflační období, někdo zbohatnul a většina lidí na tom je hůře, než byla předtím. I takové poselství shrnuje závěrečná bilance státního rozpočtu. Důvodů k oslavě zkrátka není mnoho.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme