S rozpočtem státu pomohl hlavně ČEZ, EU a firemní daně, čočku dostal od bank
Ačkoliv schodek státního rozpočtu za loňský rok byl o 6,5 miliardy korun nižší než plánovaný, důvodů k radosti moc není. Jednak je stále čtvrtý nejvyšší v historii, jednak má dvě vady na kráse.
Do rozpočtu se přestal započítávat schodek Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 18 miliard korun a druhá věc je, že státní kasa, jak uvedl sám ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci, ještě neposlala dodavatelům energií zhruba 14 miliard korun na kompenzace za listopad a prosinec loňského roku. Úřad je podle něj zaúčtoval jako nespotřebované výdaje roku 2023 a převedl do letoška. Ve výdajích roku 2024 ale pochopitelně zatím také nejsou, ministr financí tak počítá s tím, že na ně během roku někde ušetří. „Určitě,“ komentoval Stanjura dotaz, zda ušetří nebo zvýší o 14 miliard letos příjmy.
Celkově se má schodek letos snížit na 252 miliard korun a pro ministra financí je to podle jeho slov priorita číslo jedna v úkolech na rok 2024. „Další bod je rušení zbytečných agend státu, vysoutěžení nového daňového informačního systému, na kterém spolupracujeme s finanční správou, a pokračování v převodech nepotřebného majetku státu,“ uvedl Stanjura, co má na horních příčkách svého „to do“ listu.
Energie
Pokud jde o energie, ty letos patřily celkově mezi výdaje, které rozpočtu v meziročním srovnání nejvíce „pouštěly žilou“. Na podpory spojené s energiemi šlo celkem 76 miliard korun, což je nárůst oproti roku 2022 o 58 miliard korun. V celkové sumě navíc není započítaných ještě 18 miliard korun, kterými stát zaplatil za sebe i za spotřebitele a firmy poplatky za obnovitelné zdroje energií.
V meziročním nárůstu výdajů státu se tak energie zařadily hned na druhé místo za důchody. Ty rostly opět mimořádným tempem, oproti roku 2022 stály důchody o téměř 100 miliard korun víc, celkově 685 miliard korun. Důchodový účet, tedy to, co přiteklo z důchodového pojištění a odteklo na výplatách penzí, skončil v deficitu 73 miliard korun. Ještě v roce 2019 byl přitom v přebytku 16 miliard korun. Byl to ale také poslední kladný výsledek. Lepší důkaz toho, že důkladná penzijní reforma je opravdu nutná, asi není třeba hledat.
Mezi vyšší výdaje státu patřily i ty na investice, což je ale veskrze pozitivní. Loni byly v rekordní výši 211 miliard korun, z toho 100 miliard byly většinou evropské zdroje. Nejvíc z toho šlo na dopravu, obranu, bydlení a územní rozvoj. Letos ale bohužel další rekord nebude. Investice se vrací zpět na úroveň roku 2022, kolem 185 miliard korun. I po započítání 18 miliard z fondu dopravní infrastruktury tak budou nižší.
K energiím je ještě třeba dodat několik věcí. Výdaje byly původně očekávané ještě vyšší, minimálně kolem sto miliard korun, ceny energií se ale během roku uklidnily a peněz bylo potřeba méně (zmíněných 76 miliard).
Windfall tax
Na druhou stranu se ale vybralo i podstatně méně na mimořádných příjmech, které měly podpory energií pokrýt. Byla to hlavně windfall tax (WFT), nebo-li daň z neočekávaných zisků zavedená pro energetické firmy a největší banky. Stát na ní vybral 39,1 miliardy korun. (Z toho kolem 30 miliard zaplatil dle svých odhadů jen polostátní ČEZ).
„Celoroční plán byl 85 miliard korun, či-li se vybralo jen 46 procent plánu. Tato daň je zklamáním,“ konstatoval analytik Deloitte Václav Franče. Příspěvek šesti největších bank, od kterých stát původně očekával z celkového koláče WFT příjem 33 až 35 miliard korun, ale dosáhl jen 700 miliónů korun.
Podle ministra financí Stanjury to nevadí, protože banky na druhou stranu zvýšily úroky lidem na spořících účtech a zvýšily proto odvod jiné daně - srážkové. To ale nic nemění na tom, že u bank šlo tedy o mimořádně chybný předpoklad.
„Česká bankovní asociace od začátku upozorňovala, že ta očekávání vlády, která se týkají zisků bankovního sektoru, jsou zcela nerealistická. Výchozím předpokladem byl zisk sektoru na úrovni 200 miliard korun za rok. WFT pak navíc byla ještě dále omezena na několik bank, čímž se potenciální výběr ještě snížil,“ vysvětluje mluvčí asociace Radek Šalša.
I podle exministra financí za ANO Ivana Pilného byl vysoký výběr WFT z bank iluzorní. „Protože banky se dokážou bránit. To byla čirá spekulace, která nebyla založení na zdravém úsudku,“ komentoval slabý příspěvek do státní kasy Pilný.
Analytik Purple Trading Petr Lajsek podotkl, že bylo chybou, když stát zavedl pro banky WFT až za rok 2023 a nikoliv už za rok 2022, kdy hlavně, díky zvýšení úroků od ČNB, banky mimořádně vydělávaly. „Nezahrnutí roku 2022 do výběru windfall tax se tak může ukazovat jako chybné, banky totiž měly čas se na mimořádný výběr daní připravit a bylo vysoce pravděpodobné, že zahraniční matky budou chtít minimalizovat náklady na mimořádnou daň,“ uvedl.
Naopak stát vybral na energie víc - i přes pokles tržních cen elektřiny - než byl jeho odhad v případě odvodů z nadměrných tržeb výrobců elektřiny. Což byl druhý nástroj jak pokrýt mimořádnou pomoc s drahými energiemi. Stát čekal 15 miliard, a hlavně díky polostátnímu ČEZ a jeho jaderným elektrárnám, dostal 18,5 miliardy.
ČEZ se navíc zapsal jako pilný přispěvatel státu i díky mimořádné dividendě ze zisku roku 2022. Státu poslal loni celkem 57 miliard korun, což bylo o 30 miliard víc než v roce 2022.
Kromě ČEZ a WFT byly pokud jde o meziroční zvýšení příjmů rozpočtu dalšími top přispěvateli fondy EU, poplatníci sociálního pojištění a také daně z příjmu právnických osob. Firmy poslaly státu o 50 miliard korun meziročně víc, hlavně díky úspěšnému roku 2022, kdy zisky k loňskému zdanění vznikly (I tady nepochybně hrál roli rekordní zisk ČEZ).
Činily se i fyzické osoby, kde podle ministra financí hrála roli zřejmě srážková daň z úroků, dále vyšší výběr od OSVČ, vyšší zaměstnanost (i díky zapojení uprchlíků z Ukrajiny) a také růst nominálních mezd. Loni se zvýšily o 8,2 procenta, což bylo o skoro půl procentního bodu víc než ministerstvo financí původně čekalo.
Loni se také opět mírně zvýšil celkový státní dluh, a to na 3,111 biilionu korun. Zastavil se ale rychlý růst, který byl mezi lety 2019 až 2021, a to z 28 procent HDP na víc než 40 procent. Jen úroky z dluhu loni stály skoro 70 miliard a příští rok budou 95 miliard.
