Už na sklonku loňského roku schválil americký Kongres zákaz používání TikToku na vládních telefonech. Zákon vzápětí podepsal i prezident Joe Biden. V průběhu několika posledních měsíců se ale rozhořela mezi americkými politiky debata o tom, jestli není potřeba zajít v krocích proti TikToku ještě dál.

Přehrát

00:00 / 00:00

V čem americkým zákonodárcům vadí TikTok? Shodují se na zákroku proti němu všichni? A proč vadí čínský přístup k datům a nikoliv saúdský? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera

Podle politiků, kteří něco takového vyžadují, jsou ve hře dvě varianty: buďto úplný zákaz této aplikace, nebo nucený odprodej do tuzemských rukou. Nejcitovanějšími důvody jsou obavy z bezpečí dat více než 150 milionů amerických uživatelů této sítě, z těch divočejších pak obavy z toho, že Komunistická strana Číny záměrně manipuluje s algoritmem a ovlivňuje tak mysl milionů (především mladých) Američanů.

Nicméně koketování se zákazem čínské aplikace není jen věcí současné administrativy. Naopak. S podobnými návrhy přišel už v roce 2020 Donald Trump – nejvýraznější americký politik, který vnímá Čínu především jako rivala a bezpečnostní riziko.

Nevraživost vůči TikToku je tak jedním ze vzácných momentů shody mezi oběma znesvářenými americkými dominantními politickými stranami.

Nesouhlasí v nich ale všichni. Jakkoliv dolní komora Kongresu v březnu schválila takzvaný RESTRICT Act, který má umožnit zákaz TikToku, například demokratická kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová a skupinka jejích ideologických souputníků se vůči němu vymezila.

Podle nich by se Spojené státy měly vydat cestou obecné ochrany dat amerických spotřebitelů, nikoliv cíleným trestáním TikToku.

V Senátu se vůči RESTRICT Actu vymezili i někteří republikáni, kterým se nelíbí vágně definovaný návrh zákona a obávají se, že by dával prezidentskému úřadu do rukou příliš moci.

‚Malá domů‘ americkým gigantům

Je tu několik problémů, na které se ale trochu pozapomíná. Nucený prodej nebo zákaz by taky byl výraznou „malou domů“ ve prospěch amerických technologických gigantů.

Těm v uplynulých letech ujel vlak – nejvitálnější sociální sítí je v posledních letech právě TikTok, zatímco například Facebook čím dál tím víc připomíná neplodnou virtuální poušť s vedením, které má na očích klapky virtuální reality.

Stejně tak se začínají pomalu probouzet američtí antimonopolní regulátoři, kteří v uplynulých dekádách zaspali. Zákrok proti TikToku by americkým technologickým gigantům nahrál naprosto v rozporu se zárodkem této „antimonopolní renesance“.

Jedním z argumentů pro nucený odprodej je, že pokud by byl TikTok vlastněný Američany, bylo by pro Washington snaží regulovat, jak nakládá s daty.

To je hezký nápad, ale faktem je, že se k něčemu takovému americký Kongres nikdy příliš neměl. A nemusí jít jen o plně Američany vlastněné technologické firmy. Třeba v Twitteru mají aktuálně významný podíl například Saúdové, o přístupu jejichž režimu k soukromým datům by v roce 2023 neměl mít nikdo žádné iluze.

Pomáhat americkým úřadům

Iluze nelze mít ani o tom, jak s daty Američanů (i vás) nakládají americké technologické firmy. Ať už to byly deset let staré úniky dat NSA zveřejněné Edwardem Snowdenem až po aktuální Twitter Files, vše ukazuje k velké ochotě technologického sektoru pomáhat americkým úřadům ve sledování.

Komentátory často citovaný odpor vůči federálním požadavkům na odemčení iPhonu ze strany Applu je sice hezký, ale míjí důležitý fakt. Totiž že pro Apple – jakožto firmu, kterou na rozdíl od Googlu či Facebooku neživí sběr dat, ale především prodej hardwaru – je to relativně laciné „mávání ctností“.

Možná by Čína prostě měla kupovat data od jedné z mnoha amerických firem, které je střádají jako slušní kapitalisté. To totiž ve Washingtonu nikdy mnoha lidem nevadilo.

Autor je publicista

Matěj Schneider Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít