Inflace a zdražování se dotkne i kulturních institucí. Místo oprav šetří na klimatizaci

Nemáme na opravu výtahu, šetříme, abychom měli na zaplacení energií. Tak popisuje současný stav pražské Národní galerie její ředitelka Alijca Knastová. Inflace a obecné zdražování se stejně jako do všech kulturních institucí promítá také do rozpočtu Národního divadla v Praze, které od nové sezóny zdraží vstupenky.

ENERGIE ZA VŠECHNY PENÍZE Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výstava Toyen, Snící rebelka v Národní galerii Praha.

Návštěvníci Národní galerie v Praze během výstavy Toyen (archivní foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Turisté se vrací na první českou scénu pomalu a návštěvníci nechávají nákup lístků na poslední chvíli. S těmito problémy se potýkalo Národní divadlo v uplynulých měsících, během nichž se ale ještě zvýšily výdaje za energie.

„Národní divadlo v loňském roce zaplatilo za energie v součtu zhruba třicet milionů korun. Letos pracujeme s částkou o padesát milionů vyšší,“ uvedl mluvčí scény Tomáš Staněk pro Radiožurnál.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nejprve pandemie, nyní inflace a stoupající ceny energií. Jak současná krize dopadá na kulturu? Poslechněte si reportáž

Po vlně koronavirové pandemie Národní divadlo nezdražovalo ani pro zahraniční diváky, kteří často vyhledávají ověřené a známé tituly. „Bohužel se nám stále nepodařilo obnovit jejich zájem z důvodu neobnovení světového turismu, ekonomické krize a válečného konfliktu na Ukrajině,“ vysvětluje Staněk.

„Od září zvyšujeme plošně ceny činoherních představení o zhruba patnáct procent. Vybraná baletní a operní představení podraží plošně až od ledna 2023. Navyšujeme také počet cenových pásem pro exkluzivní představení,“ představuje změny mluvčí.

Částečně bude Národní divadlo čerpat peníze ze svých fondů, o kterých rozhodují také odborové organizace. „Národní divadlo v souvislosti se skokovým nárůstem energií počítá s mimořádným příspěvkem ministerstva kultury. Případný pokles příjmů ze vstupného pak můžeme mimořádně pokrýt z rezervního fondu. Do rozpočtu budeme standardně zapojovat i finanční prostředky z fondu reprodukce majetku,“ dodává Staněk.

Kultura a drahá energie? ‚Budeme méně svítit a s investicemi počkáme‘

Číst článek

S plánovaným příspěvkem počítá také Národní galerie, která spravuje jedny z největších uměleckých sbírek u nás. Najdete v nich například obrazy Pabla Piccasa nebo Gustava Klimta. Plátna vyžadují stálé klimatické podmínky, které v současné době zajišťuje staré vybavení.

„Čtyřicet jedna procent jde na energie. Když to srovnáme s rokem 2021, kdy to bylo osmnáct procent, tak uvidíte, jak se to zvyšuje. To znamená, že provozní náklady jdou na elektřinu a nejdou na úpravy,“ popisuje ředitelka Národní galerie Alicje Knastová.

Energeticky náročná je také budova pražského Veletržního paláce. Opravu jedné z největších galerijních budov u nás plánují už mnoho let. Teď se chybějící investice projevují i na větší spotřebě. „Odhad pro rok 2022 je 82 milionů. Z toho nejvíc elektřina – 51 milionů korun,“ přidává Knastová. Národní galerie tak omezí investice a opravy.

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme