Vyvolávání démona je ve filmu věrohodné, ale netrvá hodiny, jak by mělo, uklidňuje režisér snímku Arvéd

Arvéd je nový český film o okultistovi, hermetikovi a vyznavači černé magie Jiřím Arvédu Smíchovském. Natočil ho režisér a scenárista Vojtěch Mašek, podle kterého je snadné podlehnout lidem, jako byl Arvéd: „Člověk s takto vyvinutým rozumem a schopností manipulace se dokáže ohánět fakty a jejich dobrou kombinací je totálně zrelativizovat a obrátit naruby, až je z nich pravý opak.“

Host Lucie Výborné Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Arvéd Smíchovský byl členem tajných společností, pokoušel se vyvolávat démona, byl členem Národní obce fašistické, za války spolupracoval s nacisty a po válce s komunistickou Státní bezpečností. Zemřel na Mírově ve vězení, podle dozorců to byl blázen, který sám na sobě provedl rituální obřízku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Měl jsem pocit, jakoby při nás stál anděl strážný, který nám pomáhá, říká o natáčení filmu Arvéd režisér Vojtěch Mašek

„Jeho život byl plný neuvěřitelných zvratů a paradoxů. A já jsem chtěl vyprávět nejen o jeho životě, ale o té výlučné situaci, která se v jeho životě odehrála. Takže se toho do filmu nevešlo hodně. Ale záměrně,“ přiznává Mašek.

„Mě téma démonického světa zajímalo. Ale nevstupoval jsem do natáčení jako do vyvolávání ďábla, ale spíš mi šlo o zpracování toho tématu.“

Lidé pořád věří na čarodějnice. A když ne, tak mají ve vesnici divnou ženu, říká Nvotová o filmu Světlonoc

Číst článek

Postava Arvéda Smíchovského tak pro Maška není tolik mystická nebo magická. „Pro mě je základem toho charakteru to, že někdo, u koho tolik převládá rozumová složka, kdo tolik používá svoji inteligenci, tak je schopný konstruovat realitu. A manipulovat,“ přibližuje.

„A dostane se do situace, kdy ho okolní svět dožene. Je prohlášen za největšího zloducha a padoucha. A on se v té roli zabydlí tak, že najednou se hlídá. Lidskost je v něm někde zasutá a on ji považuje za slabost,“ říká Mašek o Arvédovi Smíchovském, jak se ho snažil ve svém filmu vystihnout.

„Máme ve filmu pár momentů, kdy je najednou Arvéd člověk, který přiznává nějakou slabost. Ale hned si to sám zkoriguje, udělá z toho vtip nebo to zesměšní. Je to ta stopa dobra, kterou on sám zakrývá.“

Démon, nebo anděl strážný

Pro natáčení filmu Arvéd se Maškovi a dalším členům týmu podařilo sehnat některé autentické rekvizity: třeba obraz Smíchovského matky nebo jeho vlastní oltářík. Měli i odborného poradce, který dohlížel na rituál vyvolávání démona.

„Hermetik Marek Dluhoš magii a hermetismus přednáší na Husitské teologické fakultě, je to žák Milana Nakonečného a já ho znal z dřívějších dob. A tak jsem ho oslovil. Od začátku jsem chtěl, aby rituál byl něčím věrohodný, aby to nebyla pohádková nebo předsazená věc,“ říká Mašek.

‚Nevěřil, že tahle země bude znovu svobodná.‘ Lila Schwarzenbergová představila film Můj otec, kníže

Číst článek

„Marka to bavilo a bral to jako velkou výzvu. Prozradil nám detaily toho, jak se obřad vyvolávání démona dělá, jak vypadá, jak probíhá, co tam musí padnout a z jakých textů se vychází. Rituál sám o sobě ale probíhá několik hodin, to nám filmová zkratka nedovolila,“ dodává režisér.

Spíš než démon při filmařích stál anděl strážný, glosuje Mašek s tím, že se jim podařilo pokračovat v natáčení i přes to, že kvůli covidu-19 museli na deset dní práci na filmu přerušit.

Přesto se jim prý staly dvě záhadné věci: v tiskárně v Malešovicích zničehonic praskla skleněná výplň, když tam natáčeli ukázku filmu. A také se jim ztratila dandyovská hůlka, kterou si filmaři vypůjčili.

„Těžko říct. Kdyby se takové věci děly dál, tak má člověk pocit, že to může být třeba společná sugesce. Ale nejsem takový materialista, který by řekl, že to jsou blbosti a že se na to člověk má vykašlat. Jsou věci mezi nebem a zemí,“ naznačuje Mašek.

Svatá Barbora a naše posedlost

Vojtěch Mašek se podílel i na komiksu Svatá Barbora, který se věnuje takzvané kuřimské kauze a postavě Barbory Škrlové.

„Fascinuje mě, jak člověk žije realitu, na co je možné naletět, fascinuje mě téma identity, jak jsou ty role křehké,“ přiznává.

Práce na komiksu trvala šest let. „Ze začátku jsme si trochu naivně řekli, že budeme zároveň ti investigativci, kteří to rozlousknou. A to se nám nepovedlo. Ale našli jsme si tam jako téma právě tu posedlost odhalit pravdu,“ dodává Vojtěch Mašek.

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

Lucie Výborná, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme