Česko 4:0 Rakousko

Rush uvedl ve Varech film Perem markýze de Sade. Je zvědavý, jak na něj budou reagovat mladší generace

Desítky filmových fanoušků si v pátek odpoledne nenechaly ujít poslední příležitost vidět v Karlových Varech australského herce Geoffreye Rushe. V městském divadle uvedl film Quills – Perem markýze de Sade, který mu vynesl jednu z jeho oscarových nominací. Sám ho vnímá jako dílo o svobodě slova, cenzuře a potlačování kreativity a divákům v sále řekl, že je zvědavý, jak ho přijme další generace, než ta, pro niž před dvěma desítkami let vznikal.

Karlovy Vary Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Geoffrey Rush s moderátorem Sašou Michailidisem

Geoffrey Rush s moderátorem Sašou Michailidisem | Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

„Vzal jsem na festival celou rodinu. Poprvé, když jsem je takto po spoustě let své herecké kariéry na divadle v Austrálii vzal na filmový festival, byly ještě děti,“ řekl divákům Rush. Vzpomínal, jak v roce 1997 v Česku natáčel Bídníky, film se točil v Praze na Barrandově a také v Brně. Rush znovu vyjádřil svůj údiv nad jménem tohoto města. „V angličtině dát vedle sebe písmena B-R-N-O prostě nejde,“ řekl.

Dobrý biografický film může být cesta, jak porozumět životu, říká Geoffrey Rush ve Varech

Číst článek

„Ten film jsme neviděli hodně dlouho, v době natáčení byly všude velmi vášnivé debaty o svobodě slova, o cenzuře, o rozporu mezi kreativitou a útiskem některých myšlenek. Tohle se hodně změnilo a jsem trošku zvědavý, jak na ten film budou reagovat jiné generace, než pro které byl natočen,“ uvedl projekci jeho protagonista.

Dobové drama režiséra Philipa Kaufmanna vypráví o slavném a zvrhlém aristokratovi markýzi de Sade, jehož Geoffrey Rush hraje. Poté, co je obviněn ze sadismu a pobuřujících sexuálních praktik, je excentrický grafoman umístěn do Charentonu, ústavu pro duševně nemocné, kde díky dobré vůli osvíceného abbého Coulmiera smí své choutky ventilovat na papír.

S pomocí krásné a důvtipné pradleny Madeleine, jež se stane spojkou mezi vězením a vydavatelstvím, spatří markýzovy rukopisy světlo světa a dozví se o nich i samotný Napoleon, který chce posedlému autorovi psaní navždy znemožnit. Proto je do Charentonu povolán psychiatr Royer-Collard, jehož kruté léčebné metody se vymstí nejen markýzovi.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme