Když zlomené srdce prodává. Taylor Swift je prý úspěšná jako Beatles, její film je v USA hitem

Matěj Skalický mluví s Anetou Martínkovu, hudební publicistkou Radia Wave

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

27. 10. 2023 | Praha

Rekord za rekordem trhá Taylor Swift, asi nejžádanější zpěvačka současnosti. Milují ji fanoušci po celém světě. Jak to, že s nimi dokáže budovat tak silné vztahy? A zaslouží si srovnání s Beatles a Elvisem Presleym? Odpovídá Aneta Martínková, hudební publicistka Radia Wave.

Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Jaroslav Pokorný
Rešerše: Zuzana Marková
Podcast v textu: Tereza Zajíčková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Aneta Martínková, hudební publicistka Radia Wave | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Vinohradská 12

Taylor Swift během The Eras Tour | Zdroj: Aerofilms

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Po Barbie versus Oppenheimer je tu další zajímavý kinosouboj – Taylor Swift a Martin Scorsese. Taylor Swift má zfilmované svoje koncertní turné a Martin Scorsese svoje Zabijáky. Pokud se podíváme na čísla, na americkém trhu vítězí Swift.
Myslím, že tahle událost úplně nepředznamenává nástup úspěchu koncertních filmů. Nejde čistě o film. Cokoli, co je v posledních měsících spojené s Taylor Swift, se aktuálně hrozně dobře prodává, ať už to jsou vstupenky na koncert nebo do kina. A mohly by to být ponožky, parfém… Jméno a značka Taylor Swift aktuálně prodá téměř cokoliv.

Film je další metou v krasojízdě, kterou Taylor Swift za poslední měsíce jede. Sledovat její cestu je až takové surreální. Když se v posledních měsících dívám na její kariéru, jako bych sledovala počítačovou hru. Kde má hlavní hrdina za úkol trhat historické rekordy na nejrůznějších místech. V posledních měsících třeba trhla rekord v prodejnosti alb, sesadila Barbru Streisand z trůnu v množství nejlépe prodávaných desek pro ženskou interpretku. Trhá rekordy i v singlových, i deskových žebříčcích. Tohle je jedna taková zastávka. Film je jenom po víkendu v kinech nejvýdělečnějším koncertním filmem, což vypovídá o tom, jakou cestou teď Taylor Swift jde.

Je Taylor Swift nejžádanější popovou zpěvačkou současnosti?
Je otázka, co znamená nejžádanější. Pokud bychom to ale rozdělili třeba na streaming, prodej desek, merche, vstupenek, tak ve všech těchto kategoriích Taylor Swift zaznamenává historické úspěchy. Pokud bychom slovo nejžádanější použili jako označení obecného úspěchu, tak rozhodně je. Ještě ke globálnímu aspektu – třeba za rok 2022 byla Taylor Swift nejposlouchanější, nejstreamovanější ženskou interpretkou na Spotify. I Mezinárodní federace hudebního průmyslu o ní mluví jako o globální star. Také se říká, že je to hudebnice, která má potenciál spojovat celý svět, protože na celém světě pravděpodobně najdeme jen málo lidí, kteří o ní nikdy neslyšeli. Globální aspekt bych se tedy vůbec nebála skloňovat.

Zrodila se hvězda

Kdy a kde se zrodila hvězda?
Taylor Swift je v showbyznysu od hodně nízkého věku. Svůj první kontrakt podepsala s firmou Sony v roce 2004, kdy jí bylo pouhých 14 let. První desku, která se jmenuje Taylor Swift, vydala v roce 2006, v 16 letech, a už tehdy zaznamenala obrovský úspěch. V té době Taylor Swift žila v Nashvillu, v hlavním městě Tennessee, a milovala country. A příběh Taylor Swift je příběh velkého úspěchu, už od samotného začátku. První deska byla platinová. Americká countryová asociace jí už po první desce udělila cenu za objev roku, a postupně si prošlapala cestu i do velkého popového světa.

Kdy jí zachutnal mainstreamový pop? Globální ohlas získala až s popem, a s tím, jak se dokáže dotknout stovek milionů fanoušků po celém světě.
Za první popové album se považuje deska 1989 z roku 2014. Myslím, že postup od country k popovým stadionovým hymnám byl docela postupný, není tam žádný jasný milník. Nutno ale říct, že předchozí desky jako Red nebo Speak Now hodně kombinovaly country s kytarovými žánry, i s rockovějším zvukem. Deska 1989, která ji vynesla na její první vrchol slávy, je opravdu čistý pop, a mluví se o něm jako o tom prvním albu. Zatím podle mě úplně nelze hledat zvláštní motiv, než touhu. Možná zaujmout širší posluchačstvo, a taky se trochu odpoutat od svých začátků. 

Dokáží takové láskyplné písně, někdy až rozchodové hymny, jako například hit Blank Space, propojovat Taylor Swift s fanoušky?
Klíčovým elementem úspěchu Taylor Swift, který se dokola opakuje, je ztotožnitelnost. Texty nezachycují úplně malá, ale ani příliš velká dramata. Její texty, byť stylově, se v průběhu let mění. Taylor Swift je hodně oceňovaná za to, že dovede poměrně snadno převléknout žánrový kabát, že dovede experimentovat s různými odnožemi současného mainstreamového popu. Ale v textech právě hodně zůstává zlomené srdce, věčné hledání partnera, cesty, jak se vymanit ze svého osamocení. Ztotožnitelnost se ukazuje být hodně dobře prodávaným artiklem.

Je to všední, protože je to autentické…?
Ano. S podobnými tématy opravdu raketově vystartovala, a hodně uspěla třeba i hudebnice Olivia Rodrigo, která je v současnosti taky jednou z extrémně slavných hudebnic. Taylor Swift ve svých heartbreacích hodně zabíhá do specifických detailů, dovede dobře vystavit vyprávění zaměřené na detaily, umí hodně dobře budovat atmosféru a přitom mluvit o něčem, co někdy zažil každý z nás. Průměrnost je něčím, co dovede emocionálně přitáhnout hrozně moc lidí.

Taylor Swift | Zdroj: Republic Records

Autenticita

Není za tím vším „jednoduchým“ něco hlubšího?
Taylor Swift není vyloženě aktivistka. To je velké téma, které se pojí s její kariérou. Vrchol slávy, který nastal po vydání alba 1989, šel hodně rychle dolů okolo roku 2016, kdy ve Spojených státech probíhaly hodně diskutované volby. Tehdy proti sobě stáli Donald Trump a Hillary Clinton, a Taylor Swift se nepřiklonila na žádnou stranu. Nevyužila svou platformu, za což sklidila velkou kritiku. Pak se na to nabalily další skandály, takže zažila docela velký sešup. To, co se děje teď, je dost překvapivé i proto, že se chvíli spekulovalo o tom, jestli nepověsí kariéru na hřebík.

Abych se vrátila k těm tématům, tak opravdu nejsou aktivistické. To, co je na nich tak silné, je to, že explicitně nevyjadřují žádný boj za ženská práva – až na některé výjimky, třeba skladba The Man's z desky Lover –, ale velmi dobře zprostředkovávají ženskou zkušenost. V tom je to hodně silné.

Obzvlášť v té emocionální rovině.
A ty texty nemusí být politické. To je kouzlo hudby, že nemusí být explicitně politická, aby se člověk emocionálně napojil na problémy ve svém životě, které mají třeba politický původ, a pak je politicky řešil. Sama hudba to takhle nedělá. Samozřejmě nesmíme opomínat, že nejde jenom o umění. Vstupuje do toho byznys, kvalitní PR. Bylo by hodně naivní si myslet, že i přesto, že je Taylor Swift opravdu vynikající řemeslnice, která tvoří oceňované pop songy, skvělé texty, tak že je to jediný faktor, který dovede vygenerovat slávu, zisk a úspěch, o jakém se bavíme.

Její fanoušci, Swifties, skutečně vyprodávají stadiony. Ale nejenom, že vyprodají stadion, ale jsou i kolem stadionu. Když koncertovala v Seattleu, tak ovace, které lidé vyprodukovali, seismologové zaznamenali jako aktivitu, která se podobala zemětřesení o síle asi 2,5 stupně.
Myslím, že spojení s fanoušky a komunikace s nimi je téma samo o sobě, a Taylor Swift v něm hodně vyniká. Na rozdíl od jiných popových hvězd, které se v současnosti objevují v žebříčcích a dosahují úspěchu, byť ne třeba tak velkého, tak Taylor Swift hodně dbá na to, aby byl kontakt s fanoušky osobní. Hodně se mluví třeba o akcích, které pro své fanoušky pořádá – pozve je k sobě domů, na určitou skupinu fanoušků má vyhrazené sloty one-on-one, jeden na jednoho, kdy si povídají o životě a ona je postupně posílá k sobě. Na tom si dává opravdu hodně záležet, aby tu ztotožnitelnost a tu image holky a té kamarádky přetavovala i do reálného života. Osobní kontakt je hodně silný element.

Zpěvačka Taylor Swift s fanoušky | Zdroj: Profimedia

Vzpomněl jsem si ještě na loňské, už desáté album Midnights, ve kterém je superhit  Anti-hero. To je song o vlastních nejistotách, se kterým se dá taky velmi snadno ztotožnit.
Téma osobních nedokonalostí je u Taylor Swift hodně silným motivem, a dost se pojí s tou ztotožnitelností. Když porovnáme Taylor Swift třeba s Beyoncé, která taky jela velké turné, tak o Beyoncé se často mluví jako o hudebnici, která je až nadlidská, dokonalá. Buduje si obraz bohyně, která přesahuje obyčejné lidské vlastnosti a schopnosti. Když se podíváte na videa z jejích tour, máte pocit, že jste opustili planetu Zemi, že jste v bájném světě. Když se podíváte na videa z vystoupení Taylor Swift na The Eras Tour… Neumí ani moc dobře tancovat. Hodně se zlepšila, kritici mluví o tom, že je vidět velký posun, ale třeba právě oproti Beyoncé to není dokonalé. Jsou trošku křečovité, což je ale v něčem roztomilé, a navíc je téma nedokonalosti určitě dalším klíčovým tahákem v její tvorbě.

Jak se úspěch popovém showbyznysu dá změřit? Je to v tom, kolik Taylor Swift vydělá, kolik ocenění získala, v počtu nahraných desek? Dá se její jméno srovnat s někým, kdo je možná známější z historie, koho už třeba přesáhla?
Když se podíváme na všechny kvantifikovatelné míry úspěchu v hudebním průmyslu, ať už je to objevování se v žebříčcích magazínu Billboard Hot 100, Top 200, žebříčky, které sledují desky i singly, ať se podíváme na prodeje, na rychlost prodávání vstupenek, dostaneme se k tomu, že se její jméno srovnává s takovými legendami, jako je Elvis Presley nebo The Beatles. Taylor Swift je zkrátka největší žijící umělkyní naší doby, a má obrovský vliv.

Ještě výš…

Může někam ještě stoupat?
To je samozřejmě velká otázka, která se v souvislosti s tím, co se teď okolo Taylor Swift děje, řeší. Nikdo na ni nemá odpověď, protože v současnosti Taylor Swift překonala všechny myslitelné rekordy. Koncentrace moci, která se s tím pojí, už začíná být i trochu děsivá. Ukazuje se nám jeden výrazný problém, který současný hudební průmysl má – podobně jako ve společnosti se i v hudebním průmyslu otevírají velké nerovnosti, rozevírají se nůžky mezi jednotlivými umělci. Je tu Taylor Swift, která dosahuje úspěchů, o nichž se mluvilo jako o nedosažitelných, které patří do staré éry hudebního průmyslu, před streamingem a pirátstvím. Na druhé straně tu jsou cenami Grammy ověnčení umělci, kteří říkají, že jedou na turné, a vrátí se téměř zbankrotovaní. Krom toho pozitivního aspektu, že v době krize existuje hudebnice, která dovede dávat radost milionům lidí, vracet jim pozitivitu do jich všedních dnů, to taky ukazuje to, že žijeme ve světě opravdu velkých nerovností. I v hudebním průmyslu můžeme vidět nabotnávající zisky na jedné straně, a živoření na druhé.

Kdybyste to měla uzavřít s výhledem na příštích 10, 15 let – může v nadcházejících letech překonat nejžádanější a nejslavnější umělce historie? Je stále velmi mladá.
Určitě to je možné. Zatím se dostává naroveň těchto jmen. Jsme teprve v půlce The Eras Tour, čeká ji přenahrání některých jejich alb, což je projekt, který dělá v rámci boje o svá autorská práva – celou svou diskografii nahrává znovu, aby na ni měla práva. Alba se velmi dobře prodávají, i když jde o hudbu třeba z roku 2006. A vzhledem k tomu, že ji předělání několika alb ještě čeká, tak i s nimi ještě může trhnout rekordy a vydělat na nich. Klidně se může stát, že svými zisky velká jména překoná.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, youtubových kanálů TODAY, MTV, Taylor Video Archives, Jordan McGinnis a E! News. Ukázky písní Tim McGraw (2006), Blank Space (2014), Cruel Summer (2019) a Anti-Hero (2022) pocházejí z youtubového kanálu Taylor Swift.

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Taylor Swift, pop music, koncertní turné