Česká písničkářka si zahrála v USA, diváci si vyžádali přídavek. ‚Prý se to v Americe nedělá,‘ těší Havelkovou
New York, Filadelfie a Washington. Historický sál, klubová kavárna i moderní kulturní centrum. To všechno si při krátkém americkém turné vyzkoušela česká zpěvačka vystupující s akordeonem Rozálie Havelková. V Kennedyho centru umění ve Washingtonu na ni čekalo hodně rozmanité mezinárodní publikum.
Studenty Staishe a Irini přivedl do Kennedyho centra zájem o poznání jiné kultury. Jiného druhu folkové hudby a písničkářské tvorby, o které slyšeli. Láká je poznávat něco nového, odlišného.
Na washingtonském vystoupení natáčel s českou písničkářkou Rozálií Havelkovou zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák
„Už jsem poslouchala některé její skladby a líbila se mi ta hudební stránka, hra na harmoniku. Samozřejmě slovům nerozumím. Ale je to moc hezké. Je to jiné, takové kreativní,“ těšila se před koncertem studentka Annu.
A slečna Joel byla také zvědavá na něco nového a přišla s jasným záměrem. „Chtěly jsme podpořit umělkyni-ženu, která není jen muzikantka, ale komplexní interpretka. To je důvod, proč jsme přišly.“
Mám mnoho tváří. Akordeon dýchá se mnou, vypráví muzikantka Havelková a vzpomíná na čas u cirkusu
Číst článek
V očekávání, že bude trochu rozumět i slovům přišel na koncert pan František. Jeho maminka se narodila ve Valašských Kloboukách a tatínek pocházel ze Slovenska. Když se dozvěděl o koncertu, řekl si, že musí přijít. Sám už česky ani slovensky nemluví, ale kdysi prý rozuměl tomu, jak mezi sebou rodiče mluvili.
Rozálie Havelková děj písniček americkému publiku ve zkratce vysvětlovala a některé dokonce zazpívala i anglicky. A k angličtině a češtině přibyla i francouzština a španělština.
Millennium stage ve washingtonském Kennedyho centru umění byla největší scéna, na které Rozálie Havelková ve Spojených státech vystupovala. Trochu jí tu chyběl těsnější kontakt s publikem.
„Když jsem byla 17. listopadu v New Yorku, tak tam byl útulnější nádherný sál Bohemian National Hall. Tam byly od začátku cítit a slyšet reakce. Byla jsem blíž publiku. Tady ve Washingtonu jsem musela spíš doufat, že tam jsou reakce, nebyly totiž tak slyšet. Na konci samozřejmě byl potlesk…“ vyprávěla Radiožurnálu Havelková.
Publikum si dokonce vyžádalo přídavek. „Bylo mi řečeno, že se tady v Americe nedělá. Byla jsem z toho trochu v rozpacích.“
Zaslechl jsem tu i hlasy, že by si diváci zpěvačku rádi poslechli znovu. „Nerada se chlubím, ale opravdu se mě ptalo více lidí, kdy tu ještě budu hrát a kde si mě zase budou moci poslechnout. Musím je zklamat, ale zatím to neplánuju,“ řekla k tomu písničkářka.
„Byla to taková zkouška mezinárodního programu, který můžu hrát všude. Změna byla v tom, že jsem to celé uváděla v angličtině a některé písně jsem přeložila do angličtiny. Což běžně nedělám, že bych na svých koncertech zpívala anglicky, ale španělštinu i francouzštinu používám běžně,“ dodala Havelková.
To ocenili i diváci původem z Kolumbie, kterým učarovala tahací harmonika používaná i v jihoamerické folkové hudbě. Estela a Fernando si pochvalovali i výraz a energii českých písniček, i když jejich textu samozřejmě nerozuměli.
