Hymna Pavlova vítězství: Jednou budem dál

Petra Pavla v cestě za jeho volebním vítězstvím v prezidentských volbách 2023 provázela řada symbolů. Ať už to byl lev v emblému, který vychází z českého znaku, anebo flanelová košile. A pak to byla píseň „Jednou budem dál“. Ta se ozývala na náměstích po celé republice, potom i ve volebním štábu Petra Pavla. Kde se tento nápad vzal? Myslíte, že to bylo úplně spontánní, anebo že to byl prostě chytrý marketingový tah najít nějakou hymnu?
Já myslím, že to je něco mezi nebo od každého trochu, protože ta píseň má v sobě náboj velké změny, očekávání, a to už od momentu jejího vzniku, respektive její nejznámější podoby, to znamená v poválečných Spojených státech, a u nás byla velmi frekventovaná během roku 1989 přímo na shromážděních na Václavském náměstí. 

Asi je třeba říct, proč tomu tak je, proč má tento náboj. Je to věc, která je považovaná za takzvaný gospel, což znamená, že je to trochu něco jiného než spirituál. Mluvíme tedy o černošských písních, většinou zpívaných sborově, hodně rafinovaně vedenými hlasy, ale zatímco spirituál je čistě duchovní záležitost, která se zpívá nebo původně zpívala výhradně při bohoslužbách, tak gospel je sice taky náboženská, ale přece jenom zpola světská záležitost. Gospel je doslova evangelium, čili zpráva o životě a smrti Ježíše Krista, ale zároveň to také znamená jakýsi příběh, příměr, něco, co může člověk vzít za své. To je v tom gospelu.

Ta píseň pochází patrně už někdy z konce 18. století z Itálie, Sicílie, kde ji zpívali námořníci a bylo to nějaké opěvování Panny Marie, asi coby ochranitelky těch mořeplavců, a nějakým způsobem se ta melodie dostala do Spojených států a zmocnili se jí právě ti černošští původně otroci, potom po válce Severu proti Jihu v druhé polovině 19. století už i ti osvobození, ale pořád ještě zdaleka ne rovnoprávní. Vždyť volební právo dostali Afroameričané až v první polovině 60. let 20. století. a vyhlásil to slavnostně prezident Johnson, čili nástupce Johna Kennedyho. A ta píseň zněla už někdy patrně před druhou světovou válkou, ale hlavně po druhé světové válce, kdy se podstatně zmáhalo celé to černošské hnutí právě lidskoprávní, jak se říká. Ujali se ho ale i bílí zpěváci, takoví levicoví aktivisté, z nichž nejvýznamnější zcela určitě byl Pete Seeger, banjista a zpěvák, on tuto píseň zahrál v roce 1957 na nějakém setkání, které se týkalo rovnoprávnosti afroameričanů, kde byl přítomen i Dr. Martin Luther King, velice slavná postava, která pro Afroameričany asi udělala vůbec nejvíc v historii. A Kinga „We Shall Overcome“ ohromně zaujal. Poté, co skončila ta akce, řekl, že to je píseň, která mu nejde z mysli, a „We Shall Overcome“ se potom skutečně stalo takovou hymnou celého toho hnutí.

To musíme tedy na vysvětlenou, v češtině „Jednou budem dál“, v angličtině „We Shall Overcome“. Když mluvíte o tom, že ta nejslavnější léta si zažila v Americe po druhé světové válce, kde na ni přišel Spirituál kvintet?
Protože to byl velký folkový hit té doby. To znamená, teď mluvíme nejen o těch padesátých letech, kdy to poprvé zazpíval Seeger Lutherovi Kingovi, ale potom i v 60. letech, kdy bylo velké mírové hnutí během války ve Vietnamu. Takže si myslím, že se celkem snadno ta písnička, notabene tak chytlavá, jak gospely umí být tím, že se to tam repetuje pořád dokola a strašně snadno se to zapamatuje, je to prostě hodně chytlavá věc, takže oni se k ní dostali někdy začátkem 70. let.

Spirituál kvintet - Jednou budem dál

Ivo Fischer, mimochodem kdysi redaktor Československého rozhlasu a výborný textař, který napsal obrovskou spoustu těch nejslavnějších písniček pro Waldemara Matušku například, to otextoval s tím, že je tam sice o víře, „tu víru mít“, což se režimu tak úplně nelíbilo, ale zase tam je ten mír, který sice je i v původním textu, že jednou budeme žít v míru, ale tam je to podle mého mnohem víc v takovém duchovnm smyslu, kdežto u toho Spirituálu se to dalo brát jako součást toho, dneska by se to možná líbilo naopak Andreji Babišovi, že se ten mír tam zdůrazňuje.

To tedy znamená, ze 70. let tam nějakým způsobem Spirituál kvintet… 
Ale mimochodem se k tomu váže pikantní historka. 

Jaká? 
Protože právě kvůli slovu mír si toho nakonec povšimla vrchní místa a vyzvala Spirituál kvintet, aby se účastnil nějaké hodně politicky angažované akce, do které se jim nechtělo. Dokonce kapelník pan Tichota se z toho omluvil a zmizel s celou rodinou, odjel kamsi na Slovensko. Ale nicméně ten zbytek si netroufl odporovat a zazpíval tu píseň, nevím jestli to byl Sokolov, festival politické písně, nebo něco podobného, zkrátka se tam ten mír hodil. A oni se potom rozhodli, že tu píseň navždy zavrhnou a už ji vůbec nehráli. Od roku asi 1985 nebo 1986 ji vyřadili z repertoáru, ale pak najednou zjistili, že ona žije svým vlastním životem, a to právě na těch shromážděních v roce 1989, což je takové pikantní, že se to stalo hymnou té změny, pádu totality, protože Spirituál kvintet rozhodně nepatřil k nějakým odpůrcům režimu. Neříkám, že by zrovna s ním takzvaně kolaboroval, ale choval se velmi opatrně. Bylo by vlastně mnohem přirozenější, kdyby se na shromážděních v listopadu 1989 zpívali třeba písničky Sváti Karáska, „Je lepší na skále život svůj mít postaven“, to je také citát z Bible a to by se hodilo. 

Svatopluk Karásek - Je lepší na skále život svůj mít

Je to velmi podobné vyzněním jako „We Shall Overcome“ čili „Jednou budem dál“, ale řekl bych, že by se tam vlastně hodila víc už proto, že zvláště Karásek byl skutečně odpůrce totality. 

Možná to poselství, nadějný étos, který vyznívá z té písně, je to, proč si to lidé tehdy vzali za své. Ono se to zpívalo přímo i na Národní třídě, z toho existují záznamy. 

Jendou budem dál - Národní třída, studentská demonstrace 1989

Spirituál kvintet to ale nakonec pak hrál po revoluci?
Ano, protože se z toho stala hymna té revoluce, tak ji Spirituál kvintet vzal na milost.

Teď po delší době se opět dostala do veřejného prostoru. Proč si myslíte, že zrovna po této písni buď ti marketéři, anebo ta společnosti, lidé na těch shromážděních právě sáhli? Proč zrovna „Jednou budem dál“?
Já myslím, že to bylo určitě do značné míry spontánní. Protože mnozí lidé, voliči buďto Petra Pavla, eventuálně Danuše Nerudové nebo Pavla Fischera, považují tyto prezidentské volby za velmi důležité a takové, řekněme podstatné pro budoucnost. Slibují si od toho změnu celé té atmosféry a rozdělené společnosti, která skutečně na tom není úplně dobře posledních dvacet let, už za prezidentování Václava Klause, ale především za to období Miloše Zemana, je stále přiléváno oleje do toho pomyslného ohně. A od té změny na Pražském hradě si hodně lidí slibuje právě podstatnou změnu a v tom momentě se ta písnička hodí a opět se stává hymnou naděje.

Měli naši bývalí prezidenti taky nějakou svoji vlastní hymnu, která je dovedla buď k vítězství, nebo je provázela po jejich prezidentský úřad?
Modrá je dobrá, myslíte? To složil Ondřej Hejma se skupinou Žlutý pes. To je spíš k volbám sněmovním, ale nemyslím si, že by Václava Klause provázela na Hrad. Myslím, že ne.

U Václava Havla Modlitba od Marty Kubišové?
Samozřejmě a vůbec veškeré ty písně, které zněly během listopadu, ať už to byl Kryl, Hutka, Jiří Dědeček. Těch věcí, které tam zazněly, bylo víc a všechny se daly považovat za součást celého toho hnutí. 

Mimochodem tam je ještě pojítko Václav Havel a Spirituál kvintet a „Jednou budem dál“, to se zpívalo někdy v roce 2011, tuším, že s Joan Baezovou na Václavském náměstí. 
Ano, protože Joan Baezová byla jedna z významných interpretek té písně právě v těch pohnutých 60. letech ve Spojených státech.

Joan Baez - We Shall Overcome - Vaclav Havel - Prague 2009

Ještě jedna věc mě zajímá a totiž, je někde jinde ve světě tak populární „We Shall Overcome“, a teď nechci říct předělávka, ale přezpívaná originální verze, nebo jsme v tomto trošku specifičtí?
To nemůžou úplně potvrdit, protože to by mohl říct ten, kdo v těch zemích eventuálně žije, jak to tam známé je. Ale ví se, že určitě ta píseň žije v Asii, například v Indii, že existuje nějaká verze v hindu, která je hodně rozšířená...

We Shall Overcome - hindština

že snad dokonce existuje nějaká čínská verze a že patrně ty písně zaznívají při stejných příležitostech, v podstatě takových revolučních nebo protestních, tak jako tomu bylo už v těch 50. a 60. letech na velkých pochodech, kde v čele kráčel Martin Luther King, nebo na  takzvaných sit-in, to byly ty protesty vsedě a jenom se zpívalo, řekněme na nějakém velkém prostranství. Dost často dokonce ta píseň zněla i ve chvíli, kdy docházelo k nějaké policejní brutalitě, tak lidé pořád tu písničku měli na rtech i v takových okamžicích. Čili ona má v sobě velkou sílu vlastně.

Zároveň je velmi chytlavá. Není to jenom ta repetitivnost, kterou jste zmiňoval, ale asi jednoduchý text a taková jednoduchá melodie, harmonie...
Ano a právě poselství té víry, prostě jednou budem dál, to je vlastně pořád všechno, že ano, to je vlastně to základní, řekněme evangelium, že jednou budeme na tom všichni lépe, než byl svět doposud.

V podcastu jste slyšeli ukázky různých písní, jejichž verzi v Česku známe pod názvem „Jednou budem dál:
Jednou budem dál, zpívá Ondřej Ruml - Česká televize 28. ledna 2023
Jednou budem dál, Spirituál kvintet + dav - 1989
I'm Going All The Way", Ebenezer Baptist Church Mass Choir -  2003
O Sanctissima, Catholic Latin Classics - 2000
Pete Seeger YT kanál Noi Radiomobile  (live) 
Je lepší na skále život svůj mít, Svatopluk Karásek, Řekni ďáblovi ne, ℗ 1990 Galén, spol. s r.o.
Modrá (Je Dobrá), Žlutý pes, 1998 Sony Music / Bonton
We Shall Overcome, Joan Baez YT/Spirituál kvintet, 2009 
Jednou budem dál v hindštině YT kanál Swardham Online 2018