Knihou roku a hlavním vítězem knižních cen Magnesia Litera se stala básnická sbírka Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor v ní zachycuje poslední týdny života své milované ženy i bolestné období po jejím odchodu. Nejlepším prozaickým dílem se v soutěži stal povídkový soubor Viktora Špačka Čistý, skromný život.

Praha 22:48 17. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Básnická sbírka získala hlavní cenu podruhé v historii knižních cen, poprvé poezie vyhrála Magnesii Literu v roce 2009, kdy se knihou roku stala básnická skladba Rukopis Bohumily Grögerové.

Ve sbírce Jana bude brzy sbírat lipový květ se Miloš Doležal vyrovnává s odchodem svého nejbližšího člověka. Text podle poroty pro básnickou kategorii nepostrádá promyšlenou vnitřní strukturu.

Doležal píše o zlu i Josefu Čapkovi. ‚Pro nacisty to byl šovinista, co zesměšňoval Vůdce,‘ říká

Číst článek

„Nejde o bezbřehý příval emocí, ale o mistrně napsaný žalozpěv, ve kterém jsou truchlení a smutek vedeny přesným, strohým jazykem a pevnou básnickou formou,“ uvedli porotci. Ke slovu se dostává i autorova zesnulá žena – každý oddíl sbírky je uveden jedním ze snů, který se jí zdál na sklonku života.

Pořadatelé v pondělí na Nové scéně Národního divadla předali ceny v dalších sedmi kategoriích a také novou cenu za přínos knižní kultuře. Získal ji pracovník Národní knihovny Adolf Knoll za rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a za jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti.

Siláctví pod náporem lásky

Viktor Špaček ve svých existenciálních povídkách podle poroty „poťouchle i jímavě vystavuje očím čtenářů všechno to, co generace mužů důsledně zametaly pod koberec, aby si udržely pozici silnější poloviny lidstva. Ve Špačkových, někdy až rozšafně sebeironických textech nezralé siláctví povoluje pod náporem pravé i domnělé lásky, nevěry, otcovství, prožitých ztrát, nezáživné práce, malé sebedůvěry, vlastní trapnosti a nenaplněných očekávání“.

Pervitin, ženská traumata, příběhy Romů i humor. Jaké české knihy roku 2022 zaujaly?

Číst článek

Literu za poezii dostal Petr Hruška za knihu Spatřil jsem svou tvář, jako nejlepší knihu pro děti a mládež příslušná porota vybrala dílo Jany Šrámkové Fánek hvězdoplavec.

Literu za nakladatelský čin dostal Torst za Spisy Jana Zábrany. Jeho dílo vycházelo mezi lety 1989 a 2022 v sedmi svazcích. První svazek spisů vyšel v roce 1989 v Odeonu, pak je v roce 1992 převzal Torst. Vedle poezie psal Zábrana prózu či eseje, podle poroty byl jedním z nejlepších českých překladatelů 20. století z angličtiny a ruštiny a pozoruhodné jsou jeho deníky a korespondence.

Literu za publicistiku dostala kniha etnologa, historika kultury a novináře Martina Rychlíka Dějiny lidí, již tvoří eseje, které vycházely v rámci cyklu Antro v sobotní příloze Lidových novin.

Jako nejlepší překlad porota ocenila převod debutu Douglase Stuarta Shuggie Bain, který do češtiny přeložila Lenka Sobotová. Stuart za něj jako teprve druhý skotský autor získal Bookerovu cenu. Zachycuje život chudé dělnické rodiny v 80. letech 20. století, tedy v době nejtvrdších thatcherovských reforem a zavírání skotských uhelných dolů a loděnic.

Novinkou letošního ročníku bylo udílení žánrových cen, které pořadatelé oznámili už v neděli. Nejlepší detektivní knihou se stal román Františka Šmehlíka Šelma. Ocenění za obor fantastika získala Vilma Kadlečková za osmý díl své ságy Mycelium s podtitulem Program apokalypsy. Literu za humoristickou knihu získali Martin Mach Ondřej a Lela Geislerová za seriál krátkých komiksových příběhů Zen žen.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít