‚Usměvavý, vlídný a štědrý.‘ Ředitelka knihkupectví v Paříži vzpomíná na spisovatele Kunderu
Francouzský prezident Emmanuel Macron vzdal hold spisovateli Milanu Kunderovi, který zemřel v úterý ve věku 94 let. Macron na summitu NATO v litevském Vilniusu řekl, že Rusko nesmí znovu unést Západ. Připomněl tak text, který Kundera napsal začátkem 80. let. Se slavným českým a francouzským autorem se loučili i v knihkupectví a nakladatelství Gallimard ve stejné pařížské čtvrti, kde Kundera desítky let žil a kde taky zemřel.
Knihkupectví a nakladatelství Gallimard po smrti Milana Kundery změnilo výlohu obchodu. Objevil se v ní obraz Milana Kundery s velkým kloboukem, který nosíval, i jeho nejznámější knihy jako třeba kapesní vydání románu Nesnesitelná lehkost bytí s Kunderovou ilustrací malého pejska.
Ředitelka knihkupectví v Paříži vzpomíná na spisovatele Kunderu. Mluvil s ní zpravodaj Martin Balucha
„Znala jsem ho jako zákazníka. Chodíval sem i se svou manželkou Věrou. Vídávala jsem ho také na Raspailově bulváru, když jsem časně ráno přicházela do knihkupectví. Už zdálky jsem ho poznávala stejně tak jako menší postavu paní Věry. Pamatuji si, že Kundera byl usměvavý, vlídný, štědrý i diskrétní,“ vzpomíná pro Radiožurnál Anne Ghisoliová, ředitelka knihkupectví Gallimard.
Podle ní je Kundera ve Francii dodnes čtený. Jeho knihy si prý kupují starší i mladší generace. Obzvlášť oblíbená jsou kapesní vydání s Kunderovými ilustracemi.
Němec: Kunderův úspěch spočívá v mixu literatury a životního osudu. Jeho knihy jsou lidem přístupné
Číst článek
„Nikdo nekreslil jako on. Místy to byla čistá fraška, jindy celá plejáda postaviček, které se využívaly na obálky knížek. Moc ráda vzpomínám třeba na obrázek pejska z Nesnesitelné lehkosti bytí, kreslil ale také ženy s květinami nebo muže, kteří balancovali na jednom prstu. Byl to vlastně takový cirkus. Velmi mě dojímalo, že zkoušel i jiné způsoby vyjadřování třeba právě prostřednictvím kreslení,“ popisuje bývalá editorka nakladatelství Gallimard Theresa Cremisiová, která s Kunderou spolupracovala od konce 80. let.
Dodnes má některého jeho ilustrace schované doma. „Když už měl dojem, že něco přehnal, tak mi poslal fax s malým vtipným obrázkem. Ne ani tak proto, aby se omluvil, ale aby mě rozesmál, a na všechno špatné jsme zapomněli. Dodnes tyto faxy mám a chovám je s velkou úctou,“ přibližuje.
‚Ztrácíme velkého umělce‘
Cremisiovou zasáhla zpráva o úmrtí Milana Kundery v Itálii, kde vede prestižní nakladatelství Adelphi.
Ve věku 94 let zemřel Milan Kundera. Ve světě patřil mezi nejznámější české spisovatele
Číst článek
„Ztrácíme velkého umělce. A hlavně někoho, kdo dokázal zacházet s ironií a přizpůsobovat ji každodennímu životu. Když dostal Jeruzalémskou cenu, tak si našel židovské rčení, které znělo: ‚Člověk myslí, ale Bůh se směje.‘ Říkal tehdy, že souhlasí s Bohem, že lepší je se smát, protože čím víc člověk myslí, tím méně jsou jeho myšlenky jasné,“ podotýká Cremisiová.
Jako o symbolu člověka, který bojoval za svobodu, umění a kulturu, mluví o Kunderovi bývalý francouzský ministr kultury Jack Lang.
„Jedním z prvních kroků, které jsem podnikl jako ministr, bylo, že jsem požádal prezidenta Mitteranda, abychom rychle naturalizovali dva spisovatele. Jednoho ze Západu a druhého z Východu: Julia Cortázara a Milana Kunderu. Udělali jsme to velmi rychle. Ohnuli jsme některá pravidla,“ připouští.
Kundera získal francouzské občanství v roce 1981, tedy dva roky poté, co ho komunisté zbavili toho československého. České občanství obdržel před čtyřmi lety.
