Úpravy dětské literatury? Do starých textů nemáme promítat problémy dnešní společnosti, myslí si básník
Obsahují knihy o Pipi Dlouhé punčoše z pera Astrid Lindgrenové rasistické formulace, které je třeba odstranit? Je vhodné upravovat knížky pro děti a jde o cenzuru? Básník Tomáš Kafka soudí, že jde spíš o problém společnosti než dotčené knihy, literární kritička Eva Klíčová tvrdí, že společnost i význam slov se mění, a proto je vhodné texty adekvátně upravit.
„Apeloval bych na to, aby bylo zohledněno přání autorů, zda s textem manipulovat, nebo ne. Sama Astrid Lindgrenová už dříve snahy o zásahy do textu odmítala,“ uvádí v Pro a proti český velvyslanec v Německu, básník a překladatel Tomáš Kafka.
Obsahují knihy o Pipi Dlouhé punčoše rasistické formulace, které je třeba odstranit? Debatují literární kritička Eva Klíčová a básník a překladatel Tomáš Kafka
Eva Klíčová by nemluvila o cenzuře, ale spíš o sociální regulaci literatury. „Cenzura toho typu, kdy nějaký centrální úřad něco zakáže a to zmizí z knihoven nebo je postihováno vlastnictví textů, není tento případ.“
Cenzura má různé podoby, souhlasí Kafka. „Když se něco proti vůli autora z textu vyškrtává, cenzura to je a nemusí to být organizováno shora. Může se tak dít na základě společenské objednávky nebo kampaně.“
„Je možné ke knize přidat doslov nebo vést o ní debatu, ale otázka je, jestli se má sahat přímo do textu. Chápu snahu brát zřetel na sociální ohledy. Neměli bychom ale lidi chránit před nimi samými za každou cenu, ale měli bychom jim spíš důvěřovat, že si s textem sami poradí,“ radí básník.
Pouze dvě procenta dětí by se svěřila rodičům, že je na internetu někdo vydírá. Ostatní se bojí jejich reakce
Číst článek
Proměna vnímání slov v čase
Společenská diskuse se neustále proměňuje, připomíná kritička. „První zásah ne do textu Pipi, ale televizní adaptace iniciovala švédská veřejnoprávní televize v roce 2013. Ty změny byly velmi drobné a souhlas s těmito úpravami vyjádřil jak vnuk Astrid Lindgrenové, tak majitelé práv k jejímu dílu.“
„Takže debata se může ještě posunout. Často ale ti, kteří šermují argumenty o korektnosti, nejsou pak ti, kdo text konzumují. Na dětské čtenáře ale nemůžeme klást další nároky, jako že budou číst nějaké doslovy a sledovat mediální přestřelky,“ upozorňuje Klíčová.
Podle Kafky není třeba řešit aktuální spory na textech pro děti ze 40. let. „Neměli bychom do starých textů promítat problémy dnešní společnosti, kdy třeba rasismus je zásadní téma a je třeba s ním bojovat.“
‚Obrovská pocta.‘ Česká spisovatelka Bianca Bellová vyhrála literární cenu v Británii
Číst článek
Dětská literatura má významný formativní vliv na čtenáře, věří kritička. „Navíc se s časem mění vnímání a příznakovost některých slov ve společnosti. Co bylo možná legitimní ve 40. letech, se může v letech 70. stát předmětem diskuse a dnes už může jít o nevhodné výrazy s přívlastkem nacionalismu nebo rasismu.“
„Ve chvíli, kdy se kniha stane vlastně veřejným majetkem, který svět jakoby kolonizuje, jako zde v případě Švédska, tak je jasné, že globální jih může mít skutečně jiné vnímání těchto textů,“ vysvětluje dobovou i kulturní podmíněnost chápání umění Eva Klíčová.
Jde o problém, který si společnost musí sama vydiskutovat, věří velvyslanec. „Jsem stoupenec debat, protože si musíme kalibrovat, jak chceme být nejen jako společnost vnímáni, ale jak také fungujeme. Někdy je mezi tím velký rozdíl a zrovna ve Švédsku je společnost ve velké tenzi, protože má na sebe nároky, které není vždy schopna splnit,“ doplňuje národní hledisko problému Tomáš Kafka.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
