Věřím, že Most! může lidi spojovat a dávat jim nadhled, říká představitel Luďana Martin Hofmann
Seriál Most! láme všechny rekordy ve sledovanosti. A nezanedbatelný podíl na tom má i herec Martin Hofmann, který si v seriálu zahrál hlavní roli Luďana. „Věřím, že Most! by mohl propojit lidi, dát jim větší nadhled,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
V souvislosti s Luďanem jsem si říkala, zdali existují postavy, ze kterých herec vystupuje nerad?
Já si tohle moc nehýčkám, držet si postavy na sobě dlouho. Mám pocit, že v tom může být cosi nezdravého.
Můžu před vámi ještě říct „Dycky Most!“, když to teď slýcháte všude a začínáte na to být alergický?
Nezačínám. „Dycky Most!“ je slogan, který se povedl a je úplně v pohodě. Ne, já nemám žádnou únavu z Mostu.
SERIÁL VS. REALITA: Podívejte se na místa, kde se natáčí televizní hit Most!
Číst článek
Kdy jste to slyšel naposledy?
Včera, když jsem šel na představení. Slyšel jsem to, když jsem šel po Celetné a pan taxikář si otevřel okýnko a pozdravil mě tímto způsobem, tak jsem zavolal „zdar“ a šel jsem dál.
Polidštit Luďana
Most! je pravděpodobně jediný seriál, který dokáže svést lidi do hospody, aby se na něj společně dívali. Spojuje seriál podle vás lidi?
Já jsem to říkal Karlu Šípovi, když jsem po seriálu Trpaslík šel do jeho pořadu a mluvil jsem o tom, že to je pro mě takový „Most spojování lidí“ – hledání komunikační nebo srdeční linky mezi lidmi. Věřím, že by je mohl spojovat nebo že by je mohl dostat do většího nadhledu.
Jak moc jste si postavu Luďana polidšťoval? Režisér Jan Prušinovský mi tu v rozhovoru říkal, že jste do toho trochu svého vnesl.
Věděl jsem, že tím budu trávit dost času. On byl takovej ukňouranej, povolenej a pasivní. Tak jsem si říkal, že mě osobně by vyhovovalo, kdyby byl aktivní – byť špatně – klidně větší slon v porcelánu, ale aby měl tah na bránu, aby byl taková řepa, která to před sebou valí. Marná sláva, uvědomoval jsem si, že je to jedna z hlavních postav seriálu, a když bude povoleně ukňouraná, tak to nebude lidi bavit. Ať je to takovej buldozer.
Povedl se vám.
Děkuju.
Hofmann nechtěl, abych ho škrtil, říká představitel bodyguarda Zorana ze seriálu Most!
Číst článek
Zajímalo by mě, jak člověk po tom, co si dvacetkrát pročte scénář, dokáže pak na place ustát, když vám někdo do obličeje vmete hlášku „Snědá tíseň“, aniž by se herec smál?
Na zkouškách bylo poměrně veselo a než se spustila kamera, vzniklo spoustu nových krásných věcí, které tam pak zůstaly.
Například?
Ne všechny věty, které tam dneska slyšíte, byly napsané ve scénáři. Tím bych vůbec nechtěl snižovat Petra Kolečka a Honzu Prušinovského, ten základní scénář, na kterém jsme se pohybovali, byl velice dobrý. Ale když posadíte Zdeňka Godlu (Franta), Michala Isteníka (Eda), Vladimíra Škultétyho (Čočkin), mě a Cyrila Drozdu (farář) ke stolu, tak se vám občas narodí i něco jiného, než co ve scénáři je. Pak je na režisérovi, jestli řekne „hoši, to jste se zbláznili“ anebo nechá jet kameru ještě dál a nevypíná ji. To Honza dělal pravidelně.
To vás muselo hodně bavit.
No jasně, to byla hrozná radost.
Dostali jste se někdy do bodu, kdy jste si řekli, že už jste to přepískli, že tohle už Česká televize neustojí?
Na některých místech jsme udělali variantu. Například přišel přítel Ilony, já jsem ho viděl poprvé v seriálu – je to Němec a Luděk je v kocovině, tak ho pozdraví „Heil Hitler“ a od odpoví tak jako „Heil Luděk“. Tohle jsme natočili a pak jsme udělali i variantu, kde to nebylo. U tohohle jsme se bavili, jestli je to zcela jasně přes čáru, jestli je to ještě humor. V tomto kontextu to humor jednoznačně je a zůstalo to tam. Na takových pár míst jsme narazili.
S romskou komunitou byla velká legrace, ne?
Samozřejmě. A dokonce i vynikající poslech, protože oni opravdu – možná je to naplnění nějakého klišé – když byly dlouhé prostoje, tak krásně zpívali a hráli. To teda sakra jo.
Vy jste se mohl jako talentovaný muzikant do party přidat. Viděla jsem vás v divadle hrát na heligonku.
Tam byly kytary, zednický piano tam nikdo neměl. Myslím, že bych jim to trochu kazil.
Vnitřní mír je podstatnější
„Martin je tak nadaný, jako je inteligentní,“ řekl o vás Patrik Hartl. To mu prý trochu komplikuje režisérskou práci. Inteligentní jste prý hodně a málokdy něco zkusíte jenom tak… to jste musel mít začátky u filmu a v televizi dost těžké.
Spíš to měl se mnou těžké Patrik, když režíroval něco, kde jsem hrál. Občas pokládám režisérovi tu nepříjemnou otázku – proč? Někdy režisér chce, abych to prostě zkusil, já říkám, že tomu nerozumím a že to nebudu dělat. Takhle rigidně jsem začínal, dneska už jsem o dost měkčí, než jsem býval. Dneska už to klidně zkusím, ať ta zkouška hlavně jede.
Na divadle člověk tak rigidní být nemusí, ale zase si nevydělá takové peníze. Když se pak dostanete do televize, tak jak se s tím člověk s intelektem vašeho typu popere?
Nesmíte do těch projektů vůbec vlézt. Když něco čtu a přistihnu se, že se kroutím, tak to za žádné prachy nestojí. Nikomu bych to nedoporučoval, protože už ráno přijede na plac tak vyladěn, že to ze sebe celý den nedostane a komplikuje práci ostatním, kteří přijali pravidla hry a naprosto oprávněně mohou říct: „hej, když už tady seš, tak nepruď.“ Když už v něčem jedete, tak v tom musíte jet dostředivě. Peníze jsou jedna věc, která je potřebná, ale vnitřní mír sám se sebou je asi podstatnější.
Most! láme rekordy. Ve sledovanosti předběhl Trpaslíka i Dabing Street
Číst článek
Během té odpovědi jste se trochu kroutil, tak si říkám, jestli nedělám něco špatně?
Vůbec ne. Já jsem si to představil. Nedávno jsem četl pár textů, kde jsem na straně devět říkal „je to možný?“, na straně dvacet „au, to bolí, kolik to má… devadesát, to nemůžu dočíst.“ Takže jsem to vrátil, nebyl jsem vůbec schopen si sám sebe v tom představit.
O seriálu jste řekl, že je to komedie, ale ještě víc romance. Kde je ta romance nejvíc?
Je to přece o hledání lásky. Pro mě je ústřední postava ta Dáša, která se snaží najít si kluka, chodit do práce a žít normálně. Že se tam vedle toho trochu všichni sekáme, to je dobrý, fajn kolorit, z toho si děláme srandu. Jedna z nejsilnějších scén je pro mě ale Franta s Dášou na Hněvíně a jejich rozhovor o Mostu. Ona mu říká: „Chápeš mě?“ a on jí odpoví: „No, snažím se.“ Zkusí si dát pusu, to je krásný, romantika.
‚Kdo nebleje, ten netrénuje‘
Přemýšlím, kde bych toho romantika ve vás našla. Když jsem koukala, jaké role jste hrál, tak jsem si všimla, že docela šetříte úsměvem. Říkala jsem si, jestli to děláte záměrně.
To dělám prostě já a Robert De Niro.
Vy mu jako boxer toho Zuřícího býka závidíte.
To mu závidím. Tady by to asi nikdo nenatočil, tak je dobře, že to udělal Scorsese s ním.
Měli jsme tady film o boxingu, Jaroslav Soukup a Pěsti ve tmě.
No jasně! A vůbec to nebylo špatný a nějak se to téma vyčerpalo. Od té doby nic. To mají rádi asi jenom Američani, že někde trénuje, překonává překážky, do toho jeho holka má nějaké poryvy, musí se kousnout a v den zápasu má blbej den…
Dobrá reklama i nepochopené vtipy. Obyvatelé Mostu přijali nový seriál České televize rozporuplně
Číst článek
Co vás baví na boxu?
Dlouho jsem toužil po tom zkusit si to, obléct ty rukavice. Moc jsem nevěděl, co to je, ale po DAMU jsem našel trenéra Martina Mráze. Drze jsem k němu přišel, tehdy se mu říkalo Voják, a jeho tréninková metoda byla otrávit nováčky, aby mu zbyli jenom ti, kteří to chtějí opravdu dělat. Já z té skupiny, která k němu přišla, zůstal sám a vydržel jsem.
Co jste vydržel? Museli jste běhat, dokud jste se nepozvraceli?
V podstatě jo. Říkalo se: kdo nebleje, netrénuje. Na konci tréninku měl ty kluky purpurový až do fialova.
Kdyby byl dobrý film o boxu, tak byste si zahrál rád?
Určitě, navíc bych mohl i zúročit, že jsem k tomu přičichnul. Myslím si, že se to už nestane, protože mě je už čtyřicet a představte si, že někdo napíše scénář o dvaačtyřicetiletým frajerovi, který je boxer. To už je takový důchodový věk.
Neházíte flintu do žita?
Ne, já jsem realista. Takový filmy se tu prostě netočí.
Víte, že Most! měl původně být Ženodlak?
To jsem nevěděl. Ženodlak je ale teda nádherné slovo.
Mělo to být tak, že postava je ve dne mužem a v noci ženou.
Byl jsem obeznámen s tím, že to mělo být v roce 2015 a Michal Rajtler, kterého můžeme označit jako duchovního otce Mostu!, to prezentoval jako kladivo na transky. Téčko ve slově Most mělo být jako kladivo. Potvrzuje to, že Dáša neboli Pavel je opravdu hlavní postavou. Poté byl přizván Petr Kolečko se svojí zkušeností z Mostu a ze Severy, udělal velký plátno, pak přišel Honza Prušinovský – tak se to vyvíjelo.
Přemýšlel jsem nad tím, jak vzniklo „Dycky Most“. Je to syntéza lidí, kteří se sejdou, jeden hodí to, jeden to. Přišlo se na to, že Isteník (Eda) bude potetovaný a bude tam mít „Most forever“. Já jsem říkal, že to jsou feláci, takže i Luďan musí mít „Most forever“. V textu bylo „Navždy Most“, tihle kluci nikdy neřeknou nahlas „Most forever“, nakonec zaznělo „Dycky most“, takže to z toho nějak vzniklo.
O vnitřním démonovi
Minulý týden tu seděl Jan Budař a říkal, že už se značí vycouvat z hraní z úchylných postav. Váš ještě baví pořád hrát typově hajzlíky?
Já mám zas na divadle úplně jiné postavy. Hraju kluka s Aspergerovým syndromem, který je trochu ujetý, ale vlastně je jemný, hraju Cyrana z Bergeracu… nemám pocit, že jsem v nějaké škatuli. Ve filmu Ženy v běhu jsem hrál normálního tátu, co se stará o holčičku. Něco dělat musím a něco dělat chci. Já nedostanu pět nabídek na dobromila za sebou. Samozřejmě bych byl radši, kdyby mě využívali jako Sylvestra Stallona, ale mám na to malé ruce a hýbou se mi oba dva rty.
Jak se v rolích ztělesňuje zlo, pokud ho člověk v sobě nemá?
Nějakého démona v sobě člověk má, každý je namíchaný z anděla a z ďábla. Teď jde o to, jestli ho vytáhnout nebo nevytáhnout. Nikomu bych to nedoporučoval, ale když jste za to placená a je to napsané, tak toho démona můžete vyndat. Já nemám problém vyndat to špatné ze sebe, spíš se musím krotit. O svých démonech vím zcela jasně, a čím jsem starší, tím líp to krotím.
Jsme dost homogenní země, tím je český rasismus specifický, říká režisér seriálu Most! Prušinovský
Číst článek
Vy je třeba vyboxujete, ty démony?
Určitě, vysportovat to jde. Přetlaky, běsy nebo něco podobného ze sebe člověk takhle dostane. Ne, že bych chtěl ale někoho vyhazovat z okna.
Jste cholerik?
Ano. Pokud se máme odpíchnout od těch čtyřech základních temperamentů, tak melancholik nejsem, sangvinik snad ano a flegmatik vůbec ne. Takže jsem sangvinik namíchaný s cholerikem. Mám to v genech, vím přesně po kom, a ten byl dobrej. S věkem se to ale krotí, holt ten výbušný knot už není tak krátký jako ve dvaceti.
Setkání s legendou
Ve filmu Radka Bajgara Teroristka opět hrajete nedobrou postavu s Ivou Janžurovou, hrajete její protipól a ona se proti vám vzepře. Zabije vás nakonec?
Já to neprozradím, ale je pravda, že zlo ji podcení. Zlo si nemyslí, že by dáma v těchto letech a bývalá paní učitelka to vzala po staru ve stylu Sergia Leoneho, že si vezme broknu a jde si to vyříkat na férovku.
Proč jste tuhle roli vzal? Dobrý scénář?
Věděl jsem, že tam bude paní Janžurová a že budu hrát s Táňou Vilhelmovou, což je mě nadmíru milá kolegyně. Určité pochybnosti o tom scénáři jsem měl, na druhou stranu jsem si říkal, že nabídka je na stole – hele jsi herec, tak se seber, zkus hrát a něco s tím udělat, čas máš. Nakonec jsem rád, že jsem to udělal, protože jsem se s paní Janžurovou mohl seznámit, vidět ji, jak pracuje. To je prostě setkání s legendou.
Potkal jsem spoustu skvělých herců, seznámil jsem se s Radkem Bajgarem, který mi velmi zaimponoval. Jak dopadnu já, to je druhá věc, to nedokážu předpovědět. Jestli to bude průměrný nebo výborný, těžko říct. Já ty zpětný vazby snesu. Cesta byla podstatná, hodně jsem se naučil. Jestli pak zase bude nějakej hatlapatla psát „to je furt stejný“…
Teď mluví Luďan nebo Hofmann?
Teď mluví Hofmann.
Někdo píše, že si nejste s Luďanem tak nepodobni.
Snažil jsem se mu na konci osmého dílu nebo v druhé půlce dát nějakou šanci. Trochu si myslím, že ta postava není úplně jednoznačná. Ten kluk mohl být třeba pilot, mohl být cokoliv, ale holt je v tom prostředí, ve kterým je. Měl špatnou startovací čáru a tak to je takhle.
Lidé se zajímají, jestli bude mít Most! pokračování. Plánujete to?
Myslím si, že dvojka nebude. Kluci takhle nepracují. Vím, že jednou Prušinovský udělal film po Okresním přeboru. Nemluvil jsem s ním nikdy o tom, jaký k tomu měl vztah apod., ale rozhodně bych dostal indicie, kdyby s touto verzí u Mostu pracovali, a já je nemám. Most! bude osmidílná série a nazdar.
