Pravdomet je nebezpečná zbraň, usmívá se Macháček. Hraje v seriálu o paranormálních jevech
Lístky na pražský koncert jarního turné kapely MIG 21 jsou vyprodané, zpěváka Jiřího Macháčka ale můžete aktuálně sledovat v novém seriálu o paranormálních jevech, který se jmenuje To se vysvětlí, soudruzi!. „Je to snaha podívat se na 80. léta s nadhledem, divák by se mohl povznést nad vzpomínku na tu dobu. Mohlo by mu to přinést úsměv na tvář,“ říká Jiří Macháček pro pořad Host Lucie Výborné na Radiožurnálu.
Viděla jsem první dva díly seriálu To se vysvětlí, soudruzi!, kde hraješ hlavní roli. Říkala jsem si, že to je směs Arabely a Akt X poznamenaná českým cynismem a možná představou mladého režiséra o tom, jak vypadala 80. léta. Jaké bylo zadání?
Není to až takhle, představa je posunutá, je to snaha podívat se na 80. léta s nadhledem. A ten, kdo je zažil, tak má šanci se skrz tento seriál povznést nad vzpomínku na tu dobu. Mohlo by mu to přinést úsměv na tvář.
Když jsme se sešli nad textem, tak se skoro všichni herci ptali, co to je vlastně za žánr, vypráví Jiří Macháček o novém seriálu To se vysvětlí, soudruzi! Poslechněte si celý rozhovor
Baví mě, že se z estébáků stávají komické figury…
To mě baví taky. Mě to bavilo vždycky, i když jsem třeba viděl někde Hitlera. To si myslím, že je v pořádku. Samozřejmě že se s tím někdo asi nebude moct smířit, ale tak to je.
Ten ústav se jmenoval Ústav paranormálních jevů a byl na ČVUT ve sklepě. Takže to tak je. A sledovali tam třeba uchotroubu – to, co bylo vidět v seriálu…
Obří ucho na zesilování zvuku…
Ano, někde jsou z toho staré fotky. Spousta věcí byla vyrobeno podle toho, co tam tehdy soudruzi zkoumali.
Co vlastně dostali herci jako zadání?
Když jsme se sešli nad textem, tak skoro všichni herci se ptali, co to je vlastně za žánr. Je v tom patrná záhadnost – sci-fi, komedie, rodinné melodrama. To všechno tam je skryté, každý díl se žánrově blíží něčemu jinému.
Vlastně to bylo takové společné pátrání po tom, co to vlastně je. Ale zase jsem se přesvědčil, že nejvíc udělá hudba, která má divákovi nasvítit, jak se na to má dívat.
Hraješ Davida Zajíce, je to jemně okoralý skeptik, ale říkala jsem si, že jsi tu postavu polidštil?
Ta postava se rozkryje v dalších dílech. U série je vždy těžké skousnout první díl, protože ten má za úkol nasáknout celou expozici – musí divákovi popsat základní karty, se kterými se teprve potom bude dál hrát. Takže postava se ukáže, bude lidštější, ale nechci nic prozrazovat.
Co pravdomet? Nehodil by se dneska?
To je nebezpečná, ale nádherná zbraň. Ten bychom měli mít přirozeně v sobě, a pak teprve by měl smysl. Když mám pocit, že se mě ptá někdo zlý, tak pravdomet pak nefunguje. A když se mě ptá někdo blbý, tak si rozumíme hned.
10 hodin četby za den
Honza Cina hraje mladého všeználka. Padli jste si do noty?
Toho kluka není možné nemít rád, protože je strašně vstřícný, usměvavý, pozitivní. Sdíleli jsem spolu karavánek během natáčení, vytvořili jsme takový domov pro ostatní kolegy herce, kteří tam chodili a věděli, že u nás budou mít zázemí.
Vždycky jsem si říkala, co se v těch karavanech děje, jestli tam chodí člověk odpočívat, šprtat, jestli se tam kalí…
U nás to, že tam přeříkáváme, co bude následovat, převlékáme se z jednoho kostýmu do druhého, odneseme si oběd, když je jídlo. A třeba tam člověk padne, je tam takové kanapíčko, na 20 minut, když máte pauzičku.
Představitel vraha Hojera: Lidé mi děkují, že se mě bojí. Psychický přetlak potřebuji vymlátit
Číst článek
Když hrajete hlavní role, což jsme s Honzou Cinou hráli, tak herci, co hlavní role nehrají, vám tam chodí, popíjejí prosečko na rozehřátí, spějí vám v tom v karavanu…
Máš prý specifickou metodu na učení textu, že si osmidílný seriál zkomprimuješ do menších knížek...
Musím to mít na papíře, abych si do toho psal poznámky, případně prohazoval slova u vět, hledal jiné významy. Pak se to učím z toho, protože vizuálně si to člověk zapamatovává z toho stejného obrázku.
Ale naučit se osmidílný seriál, ve kterém hrajete hlavní roli, to je, jako kdybyste se měli naučit čtyři celovečeráky najednou. A to jsem si říkal, že se nedá. Ale pak jsem si řekl, že to zkusím a uměl jsem to. Před začátkem natáčení jsem pět týdnů seděl a osm deset hodin denně jsem se učil.
Uvidím tě ještě v nějakém seriálu?
Pokud se bude líbit tento seriál, tak budeme pravděpodobně točit druhou řadu. Ale to záleží na tom, jestli divák řekne ano. Zaznamenal jsem nějakou kritiku, ale i kladné recenze. Ale pokud to není opravdu inspirující, tak je kritika k ničemu.
Co všechno Jiří Macháček vyrábí ze dřeva? Poslechněte si celý rozhovor.
