Knihy o pravěku Eduarda Štorcha děti ještě neomrzely
Eduard Štorch patřil mezi nejoblíbenější autory dětské literatury. Jeho knihy ani dnes o malé čtenáře nepřicházejí a své místo stále mají i v hodinách dějepisu. A to i přesto, že dnes toho víme o životě pravěkých lidí přece jen více.
Důkazem je i mezinárodní sympozium Štorchův memoriál, které se včera a dnes konalo v Praze ke 135. výročí narození tohoto spisovatele a pedagoga.
Podle doktorky Hany Havlůjové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která se podílela na přípravě sympozia, Štorchovy knihy mohou klidně obstát v konkurenci dnešní dětské literatury.
„On dokázal velmi hezky odhalit základní parametry dětské literatury. Možná že spousta dnešní dětské literatury vychází z konceptů, které on ověřil,“ vysvětluje Havlůjová.
O Eduardu Štorchovi mluvila doktorka Hana Havlůjová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Než Štorch příběh napsal, tak ho nejdříve vyprávěl svým žákům, kteří mu dávali první zpětnou vazbu, jak dodává.
„Myslím, že Lovci mamutů je nejoblíbenější povinná literatura v dějepise,“ přiznává. A nic na tom nemění ani fakt, že archeologie už je dnes o hodný kus dál.
Podle Havlůjové měl Štorch výhodu toho, že archeologické nálezy v Kobylisích, Čimicích nebo Bohnicích se odkrývaly za spisovatelova života, protože se tam v té době hodně stavělo. Byl tedy nejblíž k pramenům. Dnešní archeologie prý musí spoléhat už jen na to, co zůstalo právě v knihách.
Archeologie pro děti
Sám Štorch byl vzdělaným archeologem. Snažil se dětem tuto vědu co nejlépe přiblížit a vydával se tak cestou, jakou dnes pracuje etnoarcheologie, která používá pararely, anlogie ze života přírodních národů a hledá souvislosti.
„I když on si to používal svým způsobem spíše pro pedagogické účely. Ale byl v tom možná někdy napřed prostě proto, že to potřeboval vysvětlit žákům, kteří bydleli v té lokalitě a kteří mu nálezy třeba přinesli,“ kvituje jeho pedagogické schopnosti Havlůjová.
„To, že máme v osnovách učivo, které se týká pravěku, je určitě dědictví Eduarda Štorcha,“ domnívá se.
Na druhou stranu se prý ukazuje, že řada tvořivých učitelů navazuje na jeho metody, v nichž se žákům snaží přiblížit konkrétní regionální dědictví.