Na turnaji jsme měli skvělou partu. V zápase o bronz jsem věděl, že to kluci nevzdají, říká Sapoušek
Hokejová reprezentace do 20 let dorazila po bronzovém mistrovství světa domů. Na letišti Václava Havla v Praze hráče vítal i jejich spoluhráč Robin Sapoušek, pro kterého turnaj předčasně skončil poté, co mu v posledním skupinovém zápase zranil rameno jeden ze Švýcarů. V rozhovoru Radiožurnálu Sport prozradil, jak prožíval světový šampionát z domácího prostředí.
Jaká je diagnóza vašeho zranění?
Měl jsem něco s vazy v rameni, ale doktoři to dali rychle dohromady. Odhaduje se, že budu mít čtyři týdny ortézu a pak mě čeká rekonvalescence a rehabilitace. Uvidíme, jak rychle to půjde. Děkuji panu Holibkovi, jak to dobře a rychle spravil.
Poslechněte si bronzového medailistu Robina Sapouška, který musel šampionát juniorů opustit po zápase se Švýcarskem
Kdy budete schopen znovu naskočit na led?
Mluvilo se okolo deseti týdnů. Nechci to uspěchat, abych pak neměl další problémy. Každopádně už se těším zpátky na led.
Do Česka jste letěl hned po zápase se Švýcarskem, kdy jste se zranil?
Druhý den po zápase jsem letěl. Byla to krušná cesta, ale musel jsem to zvládnout. Pak mě rodiče vyzvedli a odvezli domů.
Bronzové medaile jsou doma. Čeští hokejoví junioři se vrátili z úspěšného světového šampionátu
Číst článek
Jak jste prožíval cestu českého národního týmu až do zápasu o bronz a heroický obrat v duelu o medaili?
Koukal jsem na každý zápas. Utkání s Kanadou jsem i obrečel. Kluky jsem podporoval po celou dobu a zápas o třetí místo byl neskutečný. Pořád jsem doufal a nevěřil jsem, že by to kluci vzdali. Nakonec to dopadlo skvěle.
Byl jste jedním z prvních hráčů, kterým volal trenér Patrik Augusta po vítězném zápase o bronz. Co vám říkal?
První volal po zápase Adam Bareš a pak trenéři, kteří přišli s hláškou ‚my vám tu medaili stejně přivezeme‘. Trenér Augusta se mě snažil podpořit. Byl jsem za to moc rád a zlepšilo mi to den.
Augusta zmiňoval, že šampionát dělala zajímavým atmosféra uvnitř týmu. Viděl jste to podobně?
Byla to skvělá parta a hodně mě mrzelo, že jsem ji musel opustit. Kluci táhli za jeden provaz už od začátku, z týmu jsem cítil, že se jen tak nevzdají.
