Je to mystifikace, říká expert o údajné uhlíkové neutralitě katarského mistrovství světa ve fotbale
Fotbalisté i fanoušci se na mistrovství světa ve fotbale v Kataru můžou přesouvat mezi osmi stadiony, které stojí relativně blízko od sebe. Ve výsledku tak může být doprava na šampionátu ekologičtější ve srovnání s jinými turnaji. Jeden z nových stadionů navíc lze po skončení rozebrat a využít jinde. I tak odborníci organizátory mimo jiné právě kvůli ekologii kritizují.
Letošní ročník v Kataru je dosud nejdražším mistrovstvím světa ve fotbale historie. Jde o první mistrovství, které se koná na Blízkém východě. Podle organizátorů má jít navíc o první šampionát FIFA, který je uhlíkově neutrální a udržitelný, jak avizovaly reklamy dlouho před turnajem. Poslední z titulů řada odborníků zpochybňuje.
„Je těžké mluvit o udržitelném venkovním sportu, když musíte ochladit pomocí klimatizace celé stadiony, aby bylo pro sportovce bezpečné soutěžit,“ popisuje atletka Rikke Rønholt Albertsenová z Dánského olympijského výboru, kde má na starosti udržitelnost, svou zkušenost z mistrovství světa v atletice z roku 2019. To se také konalo v Kataru.
„Maraton se tehdy musel běžet uprostřed noci, protože během dne bylo příliš velké vedro,“ dodává Albertsenová.
‚Proti duchu fotbalu.‘ Kapitáni evropských zemí se pod pohrůžkou vyloučení vzdali v Kataru duhových pásek
Číst článek
Klimatizace poháněná elektřinou, která se v Kataru převážně vyrábí z fosilních zdrojů, představuje velkou ekologickou zátěž i během fotbalového šampionátu. Problematická je ale také doprava a emise skleníkových plynů spojené s výstavbou stadionů a další infrastruktury, i když oproti jiným šampionátům je výhodou, že týmy i fanoušci už pak v Kataru příliš cestovat nemusí.
„Je vybudováno osm stadionů, čtyři jsou přímo v Dauhá a další čtyři v těsné blízkosti. To znamená, že cestování týmů a fanoušků v rámci šampionátu může být relativně šetrné,“ podotýká Emanuel Hurych z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, kde se věnuje filozofii sportu i udržitelnosti.
„FIFA uvádí, že až 52 procent emisí bude tvořeno dopravou týmů a fanoušků na šampionát. 23 procent emisí budou představovat výstavba a provoz stadionů. To znamená asi čtvrtinu,“ popisuje Hurych.
Uhlíkové kompenzace
Dohromady tak podle organizátorů má celý turnaj vyprodukovat přes tři a půl milionu tun oxidu uhličitého.
Expert na udržitelnost Gilles Dufrasne z neziskové organizace Carbon Market Watch ovšem upozorňuje, že to je značně podhodnocené číslo, jak nasvědčuje jeho analýza, v níž asociaci FIFA za hru s čísly udělil pomyslnou žlutou kartu.
„Přesnější odhad by byl okolo pěti milionů tun oxidu uhličitého – nejméně,“ říká Dufrasne.
Krvavý fotbal v Kataru: tisíce mrtvých, trávník v poušti a finále před Vánoci
Číst článek
To zhruba odpovídá emisím, které vyprodukují některé státy za jeden rok – například šestimilionová Nikaragua nebo třeba roční provoz české hnědouhelné elektrárny Počerady. Organizátoři šampionátu přitom mají problém vykompenzovat i deklarovaných 3,6 milionu tun skleníkového plynu.
„Počítají s uhlíkovými kompenzacemi ve formě kreditů pochybné kvality, které mají vynahradit dopad celého šampionátu. Ty jsou ale neúčinné, a zatím jich FIFA nakoupila jen malou část,“ podotýká Gilles Dufrasne s tím, že již nakoupené kredity navíc často podpořily projekty, které by vznikly i bez této podpory a jsou ziskové – jde například o výstavbu větrných elektráren.
Protest na hřišti i na tribunách. Íránští fotbalisté nezpívali hymnu, podpořili demonstrace ve své zemi
Číst článek
„To znamená, že nákup těchto kreditů nevygeneruje žádné dodatečné snížení emisí. Prostě jen zainvestují peníze do projektů, které to ani nepotřebují. Nemyslíme si, že by světový šampionát v Kataru mohl být uhlíkově neutrální. Organizátoři mystifikují fanoušky, sponzory a do jisté míry i politiky, aby uvěřili, že takový fotbalový turnaj lze uspořádat bez negativního vlivu na klima. To ovšem neodpovídá realitě,“ dodává analytik z organizace Carbon Market Watch. Emanuel Hurych to potvrzuje.
„V podstatě se mi nepodařilo najít jakýkoli kredibilní zdroj odjinud než z prostředí FIFA nebo organizátorů mistrovství světa, který by připouštěl, že je tu možnost dosažení uhlíkové neutrality,“ říká Hurych.
Pokud to myslí FIFA s uhlíkovou neutralitou a udržitelností vážně, měla by podle Rikke Rønholt Albertsenové začít už při výběru místa konání.
„Nejlepší uhlík je ten, který neposíláme do atmosféry. A fotbalový šampionát se opravdu nemusí konat v zemi, kde je příliš horko na to, aby se tam dalo hrát. FIFA se takto rozhodla, ale mohli vybrat místo, kde panuje o něco příhodnější klima pro venkovní sport. Pak bychom nemuseli vynakládat tolik energie na to, abychom vytvořili vyhovující podmínky,“ říká Albertsenová.
