Závod nám občas narušili psi, popisuje trenér snowboarcrossařů Knap mistrovství světa v Gruzii
Odhánění psů ze snowboarcrossové trati. I takové scény zažili závodníci na juniorském mistrovství světa na soutěží v gruzínském zimním středisku. Češi tam skončili těsně pod stupni vítězů.
Zatímco o víkendu padaly v Česku teplotní rekordy a počasí připomínalo spíš léto, juniorští snowboarcrossaři bojovali o světové medaile. V gruzínském Gudauri je totiž sněhu stále dost.
Čeští reprezentanti tam skončili těsně pod stupni vítězů a ukázali, že by se mohli v následujících letech úspěšně zapojit do elitních soutěží dospělých včetně Světového poháru.
Trenér juniorské reprezentace Petr Knapp chválil po mistrovství světa především Karolínu Hrůšovou.
„Super týmový hráč, ukázkově dře. Když se nám podaří ji udržet zdravou, což někdy ve snowboarcrossu bývá problém, mohla by z ní vyrůst skvělá snowboarcrossařka, která jednou bude mít šanci bojovat o pódia ve Světových pohárech,“ řekl Knapp o šestnáctileté závodnici, která společně s Matyášem Turinským jela ve velkém finále v kavkazském zimním středisku o stupně vítězů ve smíšených dvojicích.
Chvílemi se český tým pohyboval i na úrovni stříbrné medaile, nakonec z toho bylo čtvrté místo.
Hranice a psi
Hrůšová byla v šestnácti letech suverénně nejmladší finalistkou závodu, ve kterém jela třeba i francouzská Lea Castaová. Ta se v uplynulé sezóně dostala dvakrát na stupně vítězů ve Světovém poháru a byla velkou soupeřkou Evy Adamczykové, která má s trochu exotickým střediskem Gudauri také zkušenosti.
„Jezdí tam hodně kamionů, protože tam je přechod do Ruska, jeden z mála, který je v horách. Je tam prašan a je to tam nádherný,“ popsala Adamczyková gruzínské zimní středisko, kde ani na začátku dubna není problém s nedostatkem sněhu.
Stále víc Evropanů tam jezdí za lyžováním a snowboardováním ve volném terénu. V únoru byl v Gudauri dokonce i Světový pohár, a tak organizace až na pár nedostatků prý nezaostávala za tím, jak to vypadá v tradičních snowboarcrossových areálech v Alpách.
„Jediné, v čem organizátoři trošičku pokulhávali, bylo odhánění psů z trati. Ti psi nám občas závod narušili a člověk si tady musí zvyknout, že gruzínská minuta netrvá 60 vteřin, ale pět minut,“ popisuje trenér Knap aktuální zkušenost z juniorského mistrovství světa.
„Oni tam jezdí mezi skútrama a autama a bahnem na koních, je tam hrozně toulavých psů,“ potvrzuje Adamczyková.
Československá spolupráce
V ojedinělém středisku se skvěle dařilo v závodě smíšených dvojic nakonec třetím Slovákům, kteří tvoří s Čechy společnou tréninkovou partu.
„Trénujeme i slovenské jezdce, jsou to super lidi. To, že se nám podařilo dostat oba dva týmy do velkého finále, je pro mě určitá satisfakce za celoroční práci,“ doplňuje Knap, který měl radost, že v Gruzii skončili za dvěma francouzskými týmy jeho svěřenci ze Slovenska a Česka.
