Lékař využíval děti jako nosiče pro vakcínu proti pravým neštovicím. Příběh ukazuje výstava v Seville
On this day in 1803, the Royal Philanthropic Vaccine Expedition set sail from Spain🇪🇸 to bring the smallpox cure to the New World and the Philippines. Francisco Javier Balmis, Isabel Zendal and Josep Salvany were three of the expedition's leading figures.https://t.co/V0DeQxxu4b pic.twitter.com/EdaIFvOGni
— Global Spain (@GlobalSpain) November 30, 2020
Španělský lékař Franscisco Javier de Balmis použil v roce 1803 několik dětí, aby na cestě do španělských kolonií uchoval vakcínu proti pravým neštovicím čerstvou. Dokumenty pojednávající mimo jiné i o Balmisově cestě jsou nyní k vidění na výstavě v Archivo General de Indias ve španělské Seville, a to až do 15. září. Informuje o tom server The Guardian.
Když Balmis vyrazil v roce 1803 od španělských břehů směrem ke koloniím, aby tam naočkoval obyvatele proti pravým neštovicím, neměl k dispozici žádné přístroje, které by mu umožnily vakcínu uchovat v žádoucím stavu až do cíle.
Řešením se pro něj stalo několik dětí, které využil jako jakési „lednice“ pro uchování vakcíny, píše server The Guardian.
Před 100 lety se poprvé podařilo izolovat inzulin. Cukrovku přitom znali už staří Egypťané
Číst článek
Díky dokumentům zpřístupněným na výstavě v Seville se nyní na veřejnost poprvé dostávají konkrétní jména i věk dětí, které podle Guardianu umožnily možná první mezinárodní humanitární misi.
Královská dobročinná expedice
Pravé neštovice v Evropě 18. století zabíjely miliony lidí. V roce 1796 ovšem anglický lékař Edward Jenner objevil na smrtící nemoc vakcínu – nákazu kravskými neštovicemi. Právě díky jejich prodělání, které nebylo smrtelné, totiž lidé získali imunitu i proti neštovicím pravým.
Vojenský a dvorní lékař Balmis proto přesvědčil tehdejšího španělského krále Karla IV. Španělského, jehož dcera na pravé neštovice zemřela, aby podpořil královskou dobročinnou očkovací expedici do španělských kolonií.
Cílem mělo být nejen naočkovat tamní populaci, ale také vybudovat očkovací centra, aby bylo možné zabránit novým budoucím vypuknutím nemoci, píše The Guardian.
Dva nakažení za 10 dní
Když se výprava vydala na cestu, na palubě bylo 22 sirotků. Mezi nimi i devítiletý syn Isabel Zendalové, která vedla místní sirotčinec a na lodi sloužila jako sestra a pečovatelka.
Vakcína ve zkumavce přežila jen 12 dní. Balmisova technika proto spočívala v nakažení dvou dětí kravskými neštovicemi každých deset dní, aby z jejich vředů poté nakazil další dvě děti. Proces tak pokračoval až do doby, než expedice dorazila k cílovým břehům, kde byla schopná lidem předat čerstvou dávku očkovací látky.
Špičaté boty z 14. století způsobovaly vbočení palců. Degenerativní změna byla hlavně u bohatších
Číst článek
Děti během nakažení onemocněly, ale nezemřely. Ačkoliv se to zdá z dnešního pohledu barbarské, v tehdejší společnosti byla technika považovaná z normální, podotýká britský server. I samotný vynálezce vakcíny Edward Jenner poprvé účinnost látky vyzkoušel na osmiletém chlapci.
Původní skupina 22 dětí po příjezdu zůstala v Mexiku, kde Balmis nabral nových 26 dětí, se kterými cestoval z Acapulca na Filipíny. Podle dochovaných dokumentů děti, mezi kterými byli pouze mexičtí chlapci ve věku od 4 do 14 let, lékařovi předali jejich vlastní rodiče výměnou za peníze.
Někteří z této druhé skupiny jsou v dokumentech popsaní jako „Španělé“ jiní jako „mestizos“, „smíšená krev“. Tři děti neměly známé rodiče, u dalších pěti bylo známé jen jméno matky, vychází z dokumentů.
Na konci kampaně bylo podle The Guardianu naočkováno kolem 300 tisíc lidí napříč Kanáry, Peru, Ekvádorem, Kolumbií, Venezuelou, Mexikem, Filipínami nebo i Čínou. Všichni přitom dostali vakcínu zadarmo.
Odkaz do současnosti
„Strategie přijatá Balmisem byla levným, původním a průkopnickým řešením, která zajistila, že vakcína dorazila do Jižní Ameriky v dobrém stavu,“ komentuje výpravu epidemiolog a docent Alberto García-Basteiron z Barcelonské univerzity.
„Dnes by pravděpodobně byla strategie využívající děti jako prostředek k přepravě očkovací látky z etického hlediska kritizovaná, ale dopad a přínos expedice je nepopiratelný,“ dodává.
Madridská nemocnice pojmenovaná po Isabele Zendalové, pečovatelce z posádky, hrála během koronavirové pandemie ve Španělsku zásadní roli. Když loni madridská vláda vyslala 2500 vojáků, aby v regionu vydezinfikovali pečovatelské domy, byla celá akce přezdívaná Operace Balmis.
Podle kurátora aktuální výstavy Manuele Álvareze má i ona být poctou všem zdravotním pracovníkům, kteří bojovali proti covidu-19.
