Němečtí vědci objevili v Baltském moři dosud nejstarší megastavbu v Evropě. Pomáhala zabíjet soby

Němečtí vědci hlásí nečekaný nález. Na dně Baltského moře v Meklenburské zátoce odhalili možná nejstarší dosud známou megastavbu v Evropě. Experti mluví o senzaci, v oblasti chtějí pátrat dál.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Němečtí vědci našli kamenný val a pojmenovali ho Blinkerwall. Je možné, že pochází ještě z doby ledové. Nachází se zhruba 10 kilometrů od pobřeží u Reriku v Meklenbursku-Předním Pomořansku v moři v hloubce asi 20 metrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Němečtí vědci objevili možná nejstarší evropskou megastavbu

Jedná se o skoro jeden kilometr dlouhou a asi metr vysokou zeď, kterou tvoří okolo 1500 kamenů. Některé mají velikost kopacího míče, jiné jsou velké jen jako tenisák. Tyto menší kameny společně propojují několik obřích balvanů. 

Mohlo by se jednat o nejstarší nalezenou stavbu v oblasti Baltského moře a podle serveru Guardian možná dokonce nejstarší objevenou megastavbu v celé Evropě. 

Val se podařilo najít úplně náhodou, během jiného průzkumu ho odhalil tým z univerzity v Kielu. Následně začali strukturu zkoumat vědci z Institutu pro výzkum Baltského moře ve Warnemünde a z Univerzity Rostock.

Československá archeologická expedice objevila v Guatemale mayské město. Nazvala ho První jaguár

Číst článek

Ti říkají, že určitě nejde o přírodní útvar, a naopak jsou přesvědčení, že val postavili lidé asi 11 tisíc let před naším letopočtem na konci poslední doby ledové. Vychází ale z nepřímých důkazů. 

Jacob Geerson z Institutu pro výzkum Baltského moře vysvětluje, že lidé museli val postavit ještě předtím, než oblast zaplavilo moře. To se stalo někdy před 8 tisíci lety, když hladina stoupla po poslední době ledové.

Zároveň to ale muselo být ještě v době, kdy v té oblasti byli sobi a ti odtamtud zmizeli asi před 11 tisíci lety, když se oteplilo klima. Vědci se totiž domnívají, že zeď sloužila při jejich lovu. Tehdy byla v té oblasti step a zeď nejspíš stála vedle nějakého jezera nebo močálu.

Čeští egyptologové odkryli v Abúsíru hrobku písaře. ‚Vypráví o tom, jak tenkrát lidé žili,‘ těší se vědec

Číst článek

Val tedy zřejmě pomáhal stáda sobů nahnat do místa, kde je pak lidé mohli snáze zabít. Vědci se domnívají, že by se mohla najít ještě druhá zeď souběžná s tímto valem.

Výzkum v Meklenburské zátoce proto bude ještě pokračovat, vědci dále zkoumají val i mořské dno s pomocí potapěčů, sonarů a dalších přístrojů. Například metodou tzv. opticky stimulované luminiscence pak chtějí taky zjistit, kdy byly kameny ve zdi naposledy vystaveny přímým slunečním paprskům a tím stavbu přesněji datovat.

Pokud tam lidé skutečně lovili, mohly by se v sedimentech na dně kolem valu najít třeba zvířecí kosti nebo kamenné hroty používané při lovu.

Kateřina Schmiedová, edr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme