‚Z obránců socialismu okupanti.‘ Československo před 30 lety opustili poslední sovětští vojáci
Před 30 lety odešli z Československa poslední sovětští vojáci. Zemi opustili po 23 letech. Na svědomí měli okupanti 429 obětí, do emigrace kvůli nim odešly statisíce lidí. Sověti po sobě nechali i rozsáhlé ekologické škody, které se dodnes nepodařilo úplně zlikvidovat.
Vyjednávání o odchodu sovětských vojsk začalo krátce po sametové revoluci v lednu 1990. Bylo složité mimo jiné i proto, že Sovětský svaz neměl vojáky a jejich rodiny kam přemístit. V Československu sloužilo téměř 75 tisíc vojáků a s nimi tu žilo 40 tisíc rodinných příslušníků.
Československá strana to ale nepovažovala za argument. A po sametové revoluci se snažila o co nejrychlejší stažení okupační armády.
„Čím dřív budou pryč, tím líp. Když to sem stihli za 24 hodin, tak by to mohli stihnout aspoň za 48 zpátky,“ říká muž v anketě, kterou Československý rozhlas vysílal v březnu 1990.
„Myslím, že je to pro každého stejné, jasné, aby odešli co nejdřív. Máme dost problémů i bez nich,“ dodává další žena.
V té době zástupci Československa usilovně vyjednávali a Sověti zdržovali. Dokonce navrhovali pětiletý plán odsunu. „První kolo charakterizovala sovětská snaha koupit si čas,“ říká pro Radiožurnál Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Se Sověty se muselo vyjednávat trpělivě a tvrdě, radil tehdejší diplomat a disident Jaroslav Šedivý: „Jednat se Sověty, to jsou vždycky tři fáze. První fáze je dělostřelecká palba, to je silný nástup. Když to vydržíte, tak druhá fáze je, co za co – handrkování, kšeft. A když vydržíte, tak nastane třetí fáze a tam už sovětský partner začíná jednat racionálně.“
Vorobjov jako poslední
Pro odsun vládlo na sovětské straně jak pochopení, tak zásadní odpor, řekl tehdy Československému rozhlasu Michael Kocáb, člen parlamentní komise, která odsun vyjednávala: „Jsou tam takoví, kteří naprosto chápou politickou realitu dneška. Jsou takoví, kteří se s ní jen velice těžko smiřují. A podle toho, kdo je v delegaci zastoupen, tak se jeví názor sovětské strany. Ale tak to není, ten názor je širokospektrální.“
Kdo nemá ruku, smí plnit normu na 50 procent. Vzpomínky na nucené práce za komunismu
Číst článek
Na sovětské straně patřil mezi ty vstřícnější generál Eduard Vorobjov, poslední velitel sovětských vojsk v Československu.
„Samozřejmě pro mě a tím spíš i pro moje podřízené bylo naprostým překvapením, když jsme se z obránců socialismu v prvních řadách stali okupanty, když budu věci nazývat pravým jménem,“ prohlásil tehdy.
Vorobjov byl také posledním sovětským vojákem, který Československo opustil. Velel armádě, která měla na československém území 1220 tanků, 2505 bojových vozidel a transportérů, 1218 děl a minometů, 76 bojových letadel a 146 bojových vrtulníků.
Právě z Československa odešli vojáci po pádu železné opony vůbec jako první. Polsko opustila sovětská armáda v roce 1993, bývalé východní Německo ještě o rok později.
