Před sto lety Československo přijalo první Ústavu a zařadilo se mezi demokratické státy
29. února 1920 přijalo Národní shromáždění první československou ústavní listinu. Politické strany během jejího projednávání na mnoho věcí odlišné názory, ale podařilo se jim dospět ke kompromisu, protože řadu sporných bodů vyřešili už v takzvané prozatímní ústavě z roku 1918. Ta stručně charakterizovala základní uspořádání státu a během krátké doby prošla dvěma významnými novelami. Některé citlivé otázky tak poslanci nemuseli znovu projednávat.
Byla jedna hodina po půlnoci 29. února 1920, když členové Národního shromáždění začali hlasovat o klíčovém dokumentu mladé republiky. První československou ústavní listinu nakonec přijali jednohlasně. A díky Ústavě se Československo zařadilo mezi demokratické státy.
„I když ta Ústava ne vždycky byla dodržována. Řada těch ustanovení ani nebyla v praxi uplatněna, tak ten celek, který právě zejména je možno spojit s parlamentní demokracií a občanskými právy vytvářel ten základ pro meziválečné Československo,“ vysvětlil pro Český rozhlas Plus děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík.
Podle Kuklíka Ústava také definitivně potvrdila větší pravomoci prezidenta. Tomáš Garrigue Masaryk, který nechtěl být pouhým symbolem, změnu prosadil už v novele prozatímní ústavy v květnu 1919. A považoval ji za základ i pro definitivní verzi. Postavení prezidenta bylo navíc ještě silnější, než říkala Ústava.
William Sebold dostal do vězení 33 nacistických agentů. Roky vypětí mu ale zničily zdraví
Číst článek
„Protože záleží také na tom, jak je ten prezident společností vnímán a jak dokáže těch pravomocí využít. A musím říct, že zejména Masaryk dokázal i těch pravomocí, které mu Ústava dávala, využít víc než na sto procent,“ řekl Kuklík.
O téměř 30 let později přinesl rok 1948 nejen změnu politických poměrů v zemi, ale i změnu ústavy. U příležitosti jejího přijetí promluvil předseda komunistické strany a pozdější prezident Klement Gottwald.
„Temné síly domácí a cizí reakce pracovaly k tomu, aby znemožnili vytvoření nové lidově demokratické ústavy. Nepřátelé lidu věděli, že nová Ústava je velká věc,“ řekl Gottwald v proslovu v roce 1948.
Ústava z roku 1948
Nová Ústava z roku 1948 byla ale na papíře hodně vzdálená tomu, jak se nastupující režim choval. Podle politologa z Univerzity Karlovy Kamila Švece šlo o charakteristický rys komunistických režimů.
Na nalezišti u Slaného archeologové objevili přes dva a půl tisíce předmětů, teď pracují na jejich očištění
Číst článek
„Často se mluví o tom, že právě Ústava Sovětského svazu byla papírově tou nejdemokratičtější ústavou možná na celém světě. Nicméně v žádném případě nemůžeme hovořit o tom, že by Sovětský svaz byl demokratickou republikou. A takto fungovala i Československá republika,“ uvedl Švec.
Přestože Ústava 1948 částečně vycházela z první československé ústavní listiny, nemohla zastřít pravou tvář nastupujícího režimu a v řadě částí se od ní vzdalovala. I proto ji podle Kuklíka prezident Beneš odmítl podepsat.
„Části, která je věnována národním výborům jako nový typ lidové správy, které přebraly samozřejmě taky tu moc, a bylo zřejmé, že je komunistická strana ovládla a tvoří základ pro tu její dominanci. A bylo zřejmé, že i volby, které se mají konat, nebudou demokratické,“ dodal Českému rozhlasu Plus Jan Kuklík.
Navzdory tomu, že Klement Gottwald tvrdil něco úplně jiného.
„Nová Ústava zaručuje, že na příště bude u nás vůle lidu zákonem. A ústavodárné Národní shromáždění, které přijme takovou ústavu, vejde samo do historie národa,“ prohlásil Gottwald v roce 1948.
Do listopadové revoluce prošla Ústava ještě dvěma změnami - v letech 1960 a 1968. K prvorepublikové podobě se opět přiblížila až na začátku 90. let. Nejprve přijetím základní listiny práv a svobod a nakonec první ústavou samostatné České republiky, která se inspirovala právě klíčovým dokumentem roku 1920.
