Na Antarktidě bylo letos o čtyři stupně tepleji než loni. Kontinentu škodí turismus nebo rybolov
V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl v úterý na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy.
Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský. „Největší změna se udála v posledních dvou letech, kdy došlo k nebývalému nárůstu teplot vzduchu, ale mělo to i odraz v podobě ústupu místních ledovců a jejich ztenčování a změny permafrostu,“ řekl Nývlt.
Největší ledovec na světě se po třiceti letech rozpohyboval. Míří do jižního Atlantiku, tam roztaje
Číst článek
„Při odledňování dochází k výraznému vysychání místních půd, a dokonce dochází k odumírání mechových stanovišť, které dlouhodobě velmi dobře vegetovaly, ale s tou klimatickou změnou najednou nemají dostatek vláhy,“ dodal.
„V současné době jsou největšími hrozbami životního prostředí na Antarktidě rozmach turismu, nezákonný rybolov a očekávaný tlak na využívání přírodních zdrojů,“ řekl Zdeněk Venera, zástupce Česka ve Výboru pro ochranu životního prostředí, poradním orgánu Konsultativního shromáždění Antarktické smlouvy.
Antarktidu v posledním roce navštívilo zhruba 106 000 registrovaných turistů. K rázným opatřením ale podle Venery okolní země nepřistoupily kvůli obavám o ztrátu zisku z turismu. Vědecké týmy Masarykovy univerzity na Antarktidě zkoumají odezvu tamních geosystémů a ekosystémů na změny přírodního prostředí, mapují antarktické prostředí od geologie až po živé organismy a popisují nové druhy.
„Pokud chceme vědět, jaké dopady bude mít probíhající klimatická změna na přírodní prostředí, tak musíme vědět, jak Antarktida vypadá v současnosti a jak se nám do budoucna bude měnit,“ řekl Nývlt. Podle náměstka ministra životního prostředí Jiřího Lehejčka je investice do polárního výzkumu pro Česko stejně výhodná jako investice do kosmického výzkumu.
Zvýšení hladiny oceánů i nenávratné změny v přírodě. Do konce století podle vědců zanikne polovina ledovců
Číst článek
„Investice do těchto výzkumů se společnosti několikanásobně vrátí v technologiích, ve znalosti klimatické změny, krize biodiverzity i znečištění,“ řekl. Antarktida je kontinent, který je rozlohou větší než Evropa. Nemá stálé osídlení. Přes zimu v Antarktidě pobývá zhruba 1000, v létě kolem 5000 výzkumníků.
V letech 2005 a 2006 byla na ostrově Jamese Rosse na popud českého geografa a polárníka Pavla Proška postavena Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela. Česko má v Antarktidě na ostrově Nelson v Jižních Shetlandech ještě jednu menší stanici s názvem CzECO Nelson. Ta by měla ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně dostat novou podobu. Ve výzkumu na Antarktidě je zapojeno 29 zemí, Česko je jednou z nich.
