Chobotnice mají také sny. V hluboké fázi spánku sebou cukají stejně jako lidé, navíc mění barvu kůže
Nová japonsko-americká studie ukazuje, že chobotnicím se možná zdají sny. Když se tito hlavonožci uložili ke spánku, sledovali jejich mozkovou aktivitu. A zjistili, že jejich hluboká fáze se podobá té u savců, tedy že zřejmě ve spánku sní. Zajímavé je to hlavně proto, že poslední společný předek hlavonožců a lidí žil asi před 600 miliony let.
Stejně jako u lidí se u chobotnic střídají klidové a aktivní REM fáze. Vědci to navíc viděli nejen na monitorech, ale i na vlastní oči. Přesun lidského mozku do aktivnější fáze totiž doprovází i fyzické projevy – cukání víček, někdy i celého těla.
A přesně to se děje i chobotnicím. Zkoumaní hlavonožci sebou totiž škubali taky, kromě toho měnili i barvu kůže. Při spaní se jim na ní objevovaly pestrobarevné kroužky.
Chobotnice po sobě házejí předměty. Vědce to překvapilo, znají takové chování jen u primátů
Číst článek
Až neuvěřitelně kontrastními změnami barvy se chobotnice v přírodě maskují, nejčastěji při lovu nebo ochraně. Jsou v tom opravdu mistry.
Vědce právě tyto změny dovedly k teorii, že chobotnice zřejmě při spánku znovu vyvolávají vzpomínky na bdělý stav. A to je definice snění.
Druhou možnou verzí je, že by mohly ve spánku procvičovat své maskovací schopnosti.
Profesor Sam Reiter, hlavní autor výzkumu, prohlásil, že výsledky týmu potvrzují, ovšem neprokazují, že chobotnice sní.
„Různé vzorce na kůži během bdělosti můžeme spojovat s konkrétními situacemi – lov, komunikace ve skupině, obrana před nebezpečím nebo maskování v různých druzích prostředí. A my jsme dokázali, že tyto vzory se znovu objevují během aktivního spánku,“ shrnul.
