Čeští vědci v JAR zjišťují, proč patří savany mezi druhově nejbohatší ekosystémy na světě
Savany patří mezi nejbohatší ekosystémy na světě. Proč tomu tak je, to se snaží zjistit čeští vědci z Akademie věd a Univerzity Karlovy. Jejich výzkum v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice je tak rozsáhlý a podrobný, že českým expertům nedokážou konkurovat ani výzkumníci ze zahraničí.
Krugerův národní park přitahuje vědce z celého světa, takže přijít s něčím opravdu originálním není jen tak. Výzkumníci se tam obvykle zaměřují na populární témata, jako jsou sloni nebo nosorožci.
Čeští experti ale přišli s plošným výzkumem celého parku o velikosti Moravy. Vytipovali 60 ploch, na kterých detailně zkoumají rostliny, ptáky, hmyz nebo třeba netopýry. Doplněna o údaje z fotopastí dávají nasbíraná data dokonalý přehled o tom, co napříč parkem žije.
Savany patří vedle deštných pralesů z hlediska biodiverzity k nejbohatším prostředím na světě. Nekonečné pláně poseté mozaikou stromů a keřů skýtají nepřeberné množství malých biotopů, ve kterých si na své přijde mnoho specializovaných rostlinných a živočišných druhů, které by v jiném typu krajiny neměly šanci.
Důležitá je taky role slonů, kteří svým spásáním a udupáváním udržují jihoafrické savany otevřené a chrání je před zarůstáním. A vzhledem k tomu, že vědci obecně varují před obrovským úbytkem biodiverzity v souvislosti s činností člověka, je takový výzkum důležitý k pochopení toho, co přesně může bohatost druhů podpořit a co naopak biodiverzitě škodí.
Výzkum v jihoafrické divočině ale není procházka růžovým sadem. Zvířata, která turisté s nadšením pozorují z terénních automobilů, můžou pro vědce pracující v terénu představovat i smrtelné nebezpečí.
Čeští vědci tak mají řadu historek o tom, jak přímo na výzkumných plochách potkali stáda slonů, hrochy či hyeny. Díky zkušeným pracovníkům národního parku, kteří je doprovázejí na každé cestě na výzkumné plochy, ale všechna blízká setkání s divokými zvířaty dopadla dobře.
