Městské včelařství je v Česku na vzestupu. Med je jiný než z venkova, může být dokonce kvalitnější
V Česku přibývá lidí, kteří včelaří ve městech. Jen v Praze je aktuálně skoro tisíc městských včelařů. Vyplývá to z dat Českomoravské společnosti chovatelů. Med, který pochází z města, přitom může být kvalitnější než ten z venkova. Důvodem je větší rozmanitost rostlin i to, že v okolí není tolik chemicky ošetřených polí.
„V současné chvíli tady u Apolináře, kde je sklad dekorací, mám čtyři včelstva,“ říká Anna Vodrážková, která má včely v prostorách Národního divadla na pražských Vinohradech, ve dvorku plném zeleně.
Když je zrovna sezona, chodí Anna Vodrážková ke včelám zhruba jednou týdně. „Tady vedle už vidím rámky, které jsou úplně zavíčkovaný, tak to znamená, že se blíží medobraní.“ To bude včelařka Národního divadla dělat po dvou letech, kdy med nechávala včelám. Kvůli medu to podle svých slov ani nedělá.
„Přináší mi to velkou radost ze spojení s přírodou, z možnosti sledovat přírodu velmi zblízka. Je to hodně voňavá práce, protože ten med, propolis a vosk krásně voní, a je to i práce se dřevem,“ říká co má ráda na včelařství.
Trénink mindfulness
„Včely podobně jako koně vycítí strach. Takže první dva tři roky to byl trénink bytí v přítomnosti a mindfulness a toho uklidnit se. Což se mi nakonec povedlo,“ dodává s tím, že pro včelaře je to i práce s vlastní psychikou.
Úly zasáhla nákaza varroázy a růst nákladů. Přesto může být snůška medu průměrná, hlásí z jihu Čech
Číst článek
Najít ve městě pro úly vhodné místo není jen tak. „To včelstvo potřebuje svůj, sice malý, ale prostor, kde nefouká moc vítr, kde má k dispozici vodu, nesmí se to dávat na kraj fasády. Může to být někde na střeše, kde není plech, asfaltová krytina, nejlíp když je tam zeleň, tráva nebo kamínky,“ vysvětluje mentor Českého svazu včelařů Augutin Uváčik. V Praze má desítky úlů.
Umístit včelstva přímo do zeleně podle Uváčika není potřeba. Nektar a pyl si samy najdou do vzdálenosti tří až pěti kilometrů. Je ale potřeba myslet na vodu. „Když se najde zdroj vody od včelnice do 400 metrů, tak je to pro ty včely dostačující,“ doplňuje.
Kvalitnější med
Důležité je pro včelaře i zázemí. Anna Vodrážková ho má přímo v prostorách Národního divadla. „Schovávám si tady včelařský oblek, věci na medobraní, náhradní nástavky, což jsou bedýnky, do kterých se dávají rámky a ve kterých včely žijí, mám tady kyseliny, kterými se léčí. Schovávám tady vosk, všechno možné,“ vyjmenovává.
Taková čísla nepamatují. Českým včelařům přes zimu uhynula třetina úlů, medu může být nedostatek
Číst článek
Med od městských včelstev je jiný než od těch z venkova. Podle odborníka Augustina Uváčika je často kvalitnější.
„Včely nasají vodu někde na rybníku, kde nasají něco, co pomáhá rybám. V polích se postříká plevel, aby tam nerostl, a včely ten květ, když je to postříkané čerstvě, tak si látku přinesou. V Praze je opravdu velké množství rostlin a to se nám projevuje i v kvalitě medu,“ popisuje.
Začít s městským včelařením by se mělo minimálně se třemi až pěti včelstvy. Pořízení jednoho vyjde na zhruba 10 až 15 tisíc korun.
