Pětina evropské krajiny pro přírodu. ‚Že to funguje, nám ukazují ptáci, třeba koroptev,‘ říká ornitolog
Nestačí chránit přírodu v rezervacích, ochranu si zaslouží i zemědělské plochy, lesy nebo rybníky. To říká nová evropská směrnice známá jako Nature Restoration Law. To, že se krajině daří, se pozná i podle toho, že tam žijí ptáci, vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Je spočítané, že můžeme hospodařit méně intenzivně a zdravě, že můžeme používat méně jedů,“ zdůrazňuje v pořadu Podhoubí Radia Wave.
Co by se mělo v české krajině změnit, dokládá příběh koroptve polní, malého hrabavého ptáka. „Pro svůj život potřebuje koroptev úkryty. Takže nemůže žít na mnoha desítek hektarů velkém lánu jedné plodiny. Potřebuje nějaký keř,“ jmenuje Vermouzek první problém.
Poslechněte si Podhoubí s ředitelem České společnosti ornitologické Zdeňkem Vermouzkem o nařízení o obnově přírody, které si klade za cíl zvýšit přírodní rozmanitost evropské krajiny
„Koroptev ale potřebuje různé druhy úkrytů v zimě a v létě. Také potřebuje potravu v létě i v zimě. Mláďata na jaře vyžadují hmyz, jinak nepřežijí, nebo jich přežije minimum a populace se nestačí obnovovat,“ vysvětluje Vermouzek. Jenže i hmyzu je v Česku méně a méně.
„V zimě se koroptve živí rostlinnou potravou, potřebují tedy různá semena,“ dokládá ornitolog a shrnuje:
„Je to celý komplex, který má fungovat. To, že funguje, poznáme právě podle toho, že se tam vyskytuje koroptev.“
Obnova pětiny přírody
Napomoci by tomu mohlo evropské nařízení o obnově přírody zvané Nature Restoration Law. Na něm se začátkem listopadu shodl takzvaný unijní trialog, tedy Evropský parlament, Rada a Komise.
Návrh zjednodušeně říká, že nestačí přírodu chránit v místech, kde je nejsilnější, typicky v přírodních rezervacích. Ale je třeba ji aktivně obnovovat. Pro Česko to znamená například péči o zemědělské plochy, lesy i rybníky.
Do roku 2030 by tak unijní státy měly obnovit biotopy na 20 procentech své plochy.
„Pětina území je hodně. Neznamená to zakládání nových rezervací. Řada rostlin i živočichů ve střední Evropě je vázaná na kulturní krajinu a na hospodaření člověka,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické a doplňuje:
„Obnova přírody neznamená jenom to, že někde vysadíme stromy. Příroda je přece mnohem pestřejší. O to se musíme snažit.“
Ptáci mizí
Jako ornitolog má k péči o krajinu co říct. Právě ptáci jsou dobrým indikátorem stavu krajiny a přírodní rozmanitosti.
„Ptáci zemědělské krajiny ubývají nejrychleji. Podobně nám ubývá hmyz, žížaly, půdní mikroorganismy. Je potřeba snížit intenzitu zemědělské produkce, a to tak, aby fungovalo zásobení potravinami, ale zároveň s rozšířením místa pro další život,“ doplňuje Vermouzek.
V každé části světa ubývají ptáci. V Česku mizí z krajiny, v pralese ti hmyzožraví, popisuje vědkyně
Číst článek
Příkladem je zmíněná koroptev, která potřebuje k životu rozmanitou krajinu s úkryty i potravou.
„Je spočítané, že můžeme hospodařit méně intenzivně a zdravě, že můžeme používat méně jedů,“ zdůrazňuje Vermouzek, že ani za takových podmínek nebudou potraviny na trhu chybět.
V první řadě je potřeba připravit Národní plán obnovy přírody.
„Musí ho připravit společně úředníci, nevládní organizace, odborné organizace, samosprávné celky, zástupce hospodařících subjektů a další. V budoucnu asi nikdo nebude jezdit po krajině s koňmi, orat s volem a v ruce držet pluh s radlicí. Budoucnost bude vypadat jinak. Jak má krajina vypadat, k tomu se musí dojít právě diskusí všech, kterých se to týká,“ dodává Vermouzek.
Poslechněte si celý podcast Podhoubí, audio je nahoře v článku.
