Příprava na extrémní počasí. Vědci na Bystřicku testují plodiny, které půjde pěstovat za 50 let
Země má za sebou nejteplejší týden v historii měření. Vysoké teploty trápí zahrádkáře, lesníky i zemědělce taky v Česku. A na častější výskyt takového počasí se snaží připravit vědci ve výzkumné stanici v Domanínku na Bystřicku. „Simulujeme faktory, které ovlivňují fotosyntézu, a to jsou srážky, vlhkost, živiny v půdě, oxid uhličitý a sluneční záření,“ říká technický pracovník projektu Lukáš Rajser.
Vědci v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem testují, které plodiny by bylo nejvhodnější pěstovat v budoucnu. Odborníci je vystavují extrémním podmínkám, které by měly nastat zhruba za 50 let.
Testy provádějí hlavně na ozimé pšenici a sladovnickém ječmenu, tedy surovinách pro přípravu chleba a piva.
Růstová komora, kterou vědci používají, má tvar šestiúhelníku. „Protože je to hodně podobné válci, a kdyby to byl třeba čtverec, tak nám dochází k tomu, že ventilace tady dobře necirkuluje,“ vysvětluje technický pracovník Lukáš Rajsner. Celkem je v Domanínku takových růstových komor 24.
„Simulujeme faktory, které ovlivňují fotosyntézu, a to jsou srážky, vlhkost, živiny v půdě, oxid uhličitý a sluneční záření,“ dodává Lukáš Rajsner.
Současné sucho je letos nejrozsáhlejší, tvrdí vědci. Nejhorší stupně hlásí už 11 procent území Česka
Číst článek
Už jedenáct let se odborníci snaží najít nejvhodnější řešení pro hospodaření s půdou a vyhledávají odrůdy, které by dokázaly lépe odolat extrémním podmínkám.
Starost o půdu
„V našich podmínkách už jsou dnes negativní extrémy, dobí sucha, období vysokých teplot. U stromů je to pozvolnější efekt, ale zase vidíme, jak dramatický efekt může mít sucho na smrkové monokultury pro následné napadení kůrovcem,“ říká výzkumný pracovník Karel Klem.
Podle Klema je starost o půdu klíčová. „Půda je schopna vsáknout velmi intenzivní srážky, které přicházejí, a neodteče nám to všechno pryč. Pokud je v dobré kvalitě, tak je schopná zadržet vodu o pár týdnů déle,“ upozorňuje.
Dosáhnout se toho dá šetrnějším sázením plodin nebo pěstování meziplodin. „Dlouhodobé obdělávání půdy vede k tomu, že se organický uhlík rozkládá. Na svažitých pozemcích vede k erozi,“ varuje Klem.
Výzkumníci radí více se starat o kvalitu půdy a nepřehnojovat ji. V lesích doporučují smíšenou výsadba, kde si stromy vytvoří významně hlubší kořenový systém, než je tomu u stromů, které lesníci dnes těží.
