Bioklimatolog Trnka: Požáry řeckého rozměru u nás neočekávám. České Švýcarsko se ale opakovat může

„Z řeckého nebo chorvatského požár v Českém Švýcarsku velký nebyl, i když na naše poměry byl mimořádný,“ míní bioklimatolog (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Sucho, extrémní teploty, silný vítr a člověk. Kombinace faktorů, kvůli kterým právě hoří na Rhodosu i dalších řeckých ostrovech. Tyto trendy jde ale dlouhodobě pozorovat i v Česku. „Oproti Řecku a Středomoří máme klimatickou výhodu. České Švýcarsko ale ukázalo, že podobné požáry u nás mohou nastat,“ říká pro iROZHLAS.cz bioklimatolog Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity a projektu Intersucho.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O suchu a extrémní horku v Řecku mluví dlouhodobě. Myslíte si, že na možnost vzniku takového požáru, jaký sledujeme teď na konci července, byli úřady a hasiči připraveni? Nebo je tento požár tak bezprecedentní, že se situace jednoduše nedá zvládat?
Jako bioklimatolog k tomu mohu říct, že trendy posledních 20 let jako jasně ukazují na snižující se vlhkost během léta v oblasti Středozemního moře obecně. Projekce a pozorovaná data ukazují čím dál častější extrémnější teploty.

Přesto si nemyslím, že na nebezpečí požáru se dá bez zbytku připravit. Žádná země ve Středomoří není dost velká a bohatá, aby měla dostatek prostředků na požár tohoto typu, respektive na sérii požárů, protože v Řecku se odehrává série.

Hydrolog: Požáry v Řecku nejspíš způsobil člověk, i kdyby neúmyslně. Stačí odhozená láhev jako čočka

Číst článek

Logisticky je to složité, protože většina z toho se děje na ostrově s poměrně omezenými zdroji vody. A hasiči se většinou snaží nehasit slanou mořskou vodou, takže zásah má poměrně značná úskalí.

Teploty, které se blíží nebo výrazně přesahují 40 stupňů Celsia, nejsou ve Středomoří novinkou. Poslední dekády ale tato období trvají stále delší dobu. Takže ve chvíli, kdy je krajina vysušená, je vyšší rychlost větru a z nějakého důvodu vznikne požár – ať už nedbalostí, úmyslem, nebo úderem blesku, což je spíš výjimka – může mít požár rozměry, které vidíme na Rhodosu.

Není to ale tak dávno, co jsme podobnou tragédii viděli na jiných řeckých ostrovech nebo v Chorvatsku. Evakuační scény a snaha zachránit si holý život se často dostávají do médií.

Středomoří můžeme klasifikovat jako území, které je minimálně ve vysokém, ale z velké části ve velmi vysokém a v některých oblastech i extrémním riziku. Podmínky vhodné pro požár jsou na velké části jeho území.

V době, kdy vypukly požáry na Rhodosu, který je velice blízku Turecku, měla většina území jižní Anatolie i řecké a turecké pobřeží nejvyšší stupeň nebezpečí. Byla to poměrně velká území a byla otázka náhody, kde požár vznikne.

Hasiči nemohou být všude. Riziko požáru je momentálně v celém Středomoří velké a dlouhodobě se zvyšuje. Ale místo, kde k němu dojde, je věc náhody.

Trendy, o kterých mluvíte, ukazují na oteplování nebo vysoušení půdy a s tím spojená rizika, a to i v Česku. Mohou podobné požáry časem vznikat i u nás?
Bohužel už se to děje. My jsme dělali analýzu od poloviny 50. let a vidíme, že počet dnů s požárně příznivým počasím stoupl nezanedbatelně. Řádově o desítky dnů v lokalitách, kde je riziko nejvyšší.

V budoucnu bude požárů více, znečištění vzduchu ovlivňuje aktuální počasí, vysvětluje meteorolog

Číst článek

Současně se riziková sezona prodlužuje nejen v typicky nejteplejších oblastech, jako jsou střední Čechy, okolí Prahy a jižní Morava. Postupně se rozšiřuje na nížiny, kde není tolik lesních porostů, ale jde to i do pahorkatin a vyšších nadmořských poloh. Tam jsou větší plochy souvislých lesů a někdy i zbytky smrčin.

Nárůst ukazují statistiky požárů vegetace a statistiky hasičského záchranného sboru. Dá se to vysvětlit změnou a příznivějším počasím z pohledu vzniku požáru. Nedá se ale úplně sledovat trend narůstající plochy požárů.

Je totiž potřeba říct, že hasičský záchranný sbor v Česku zatím zvládá naprostou většinu požáru vegetace, kterých je v průměru kolem 10 až 11 000 za rok. O naprosté většině z nich se vůbec nedozvíme. Na větší plochu se rozšíří jen jednotky.

Je to dáno tím, že máme hustou síť cest a každá menší obec má sbor dobrovolných hasičů, kteří dokážou využít znalosti místních poměrů. Na nich je požární ochrana z velké části založená.

Současně máme velmi dobře vybudovaný profesionální sbor. Pomáhá i to, že do velké části území vedou zpevněné cesty.

Klimatická změna k nám ale bohužel přináší stále více dní s požárním rizikem.

Kdybyste měl porovnat českou a řeckou krajinu, kde se požáry šíří snáz? Máme oproti Řecku nějakou výhodu, která by mohla zabránit tak masivnímu šíření ohně, jako vidíme teď?
Máme řadu výhod. Jedna výhoda je klimatická. Naše klima je pro požáry podstatně méně příznivé.

Navíc vegetace Středomoří je už na požáry do jisté míry adaptovaná. To může znamenat i to, že se snaží uniknout suchu a horku letních měsíců. Převládá tam bylinná vegetace, která léto přečkává buď ve stavu semen, nebo ve stavu dormance (stav kdy rostlina utlumí svoje životní funkce – pozn. red.).

Břízy, kapradí, jeleni i žáby se vracejí. Rok po požáru v Českém Švýcarsku národní park ožívá

Číst článek

To u nás naštěstí neplatí. Většina našich druhů, které rostou ve volné krajině, využívá vegetační sezonu naplno. Nesoustředí se na zimu nebo jaro, jako je tomu ve Středomoří, ale právě na léto. Vegetace je u nás v létě stále zelená, protože má podstatně více vody než řecká.

Druhým velkým rozdílem je, že v krajině intenzivněji hospodaříme a máme větší plochy orné půdy. Zemědělské plodiny jsou navíc velkou část roku nehořlavé. Části, které potenciálně hořlavé jsou, obzvlášť jehličnaté lesy, oddělují povětšinou nehořlavá pole. Máme také relativně hustou cestní síť, protože terén je tomu příznivější. V Řecku jsou prudké svahy a členitý terén.

Pořád také platí, že naše krajina je obecně vlhčí a máme více zdrojů vody. Krajina u nás je nepoměrně vhodnější k zabránění šíření požáru.

Kromě toho také platí, že klimaticky máme tu výhodu, protože tu nejsou tak dlouhá a horká období.

Bohužel se ale na několik dní nebo týdnů s takovou situací můžeme setkat a riziko požáru dramaticky roste. Letošní rok byl zvláštní v tom, že horká a velmi teplá vlna nastala v době, kdy na našich polích stále byla z velké části nesklizená úroda. To jsou v těchto podmínkách mimořádně hořlavé porosty. Zemědělská krajina je pak nebezpečná, protože může propojit lesní celky.

Balkán, Řecko, Portugalsko, část Itálie a v menší míře i Chorvatsko, to jsou příklady krajiny, která je v létě zalidněná turisty, ale mizí z ní zemědělská výroba. Lidská práce je nedostatkovým zbožím, řada farem je opuštěná nebo mění zaměření.

Zemědělství je tam méně intenzivní a narůstá počet ploch, které nejsou obdělávány, zarůstají vegetací, a jsou tím pádem nebezpečnější, co se požáru týče.

Může sucho dlouhodobě proměnit Českou krajinu tak, že bude k požárům náchylnější?
Sucho samo o sobě ne, ale probíhající změna klimatu to velmi pravděpodobně učiní. Už k tomu dochází. Opravdu se posouváme do období, které v některých sezonách povede k četnějšímu výskytu požáru vegetace. Dalo by se tomu vyhnout tím, že by se nám podařilo snížit počet zapálení.

Většinu srážek zachytí vegetace. Suchu by pomohl týden méně vydatného deště, říká odborník

Číst článek

Celkový počet dnů s požárně vhodným počasím se ale bude zvyšovat. Sucho, vysoké teploty, nízká vlhkost vzduchu a rychlost větru jsou faktory, kterých bude v letních měsících přibývat a vyhnout se jim nemůžeme.

Samotné sucho ale na požáry nestačí, i když je to důležitý faktor. K požáru je potřeba, aby i foukal vítr.

Kdy se podobné požární scenérie mohou objevit i v Česku? V případě, že se klimatická změna zničehonic nezastaví…
Úplně srovnatelné s Řeckem to nebude, protože klimaticky na tom stále bude střední Evropa o něco lépe než Řecko.

Na druhou stranu, velký požár, který jsme loni viděli v národním parku České Švýcarsko, ukázal, že i takové požáry u nás mohou nastat. Z řeckého nebo chorvatského pohledu to ale velký požár nebyl, i když na naše poměry byl mimořádný.

Myslím si, že za určitých podmínek vůbec není vyloučeno, že se s takovým požárem setkáme znovu. Umím si představit kombinaci faktorů, které by k tomu mohly vést, i když je nechci přivolávat.

Vedlo by k tomu například rozhodnutí šetřit na požární ochraně, opouštění krajiny, upuštění od řádné péče o lesy nebo zanedbání zemědělské půdy. Kdyby se v takové situaci opakovaly podmínky, které jsme zažili letos, můžeme se nadít požárů, které budou mít velký rozsah.

Musí se ale sejít víc faktorů. Počasí. Dostatek hořlavé vegetace. Lidský faktor, tedy že někdo nebo něco způsobí zapálení, protože přirozená vznícení jsou opravdu jen ojedinělá. A pak taky na místě nesmí být dostatek hasičů.

Když se tohle všechno poskládá, tak se můžeme takového scénáře dočkat. Já ale věřím tomu, že se to nestane. Nebo alespoň že se o to budeme snažit.

Marie Starostová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme