Řepka sama o sobě půdu nezhoršuje. Problém jsou monokultury a pesticidy, tvrdí rektor Sklenička
Debata o tom, že pěstování řepky olejky devastuje půdu a ničí podzemní vody, se vrací každý rok. Rektor České zemědělské univerzity ale nabízí vlastní, odlišný pohled na zemědělskou praxi. „Řepka je jen důkazem toho, že tady máme pořád půdu navíc, kterou nepotřebujeme na potraviny,“ vysvětluje host Osobnosti Plus a šéf konference rektorů Petr Sklenička.
Podle něj také neplatí, že by pěstování řepky zhoršovalo kvalitu půdy. „Z mého pohledu není ani zlepšující, ani zhoršující, je to někde uprostřed, dokonce v některých aspektech může půdě i pomoci.“
Rektor ovšem uznává, že jsou zemědělské podniky, které používají při pěstování řepky příliš intenzivně postřiky hnojivy či pesticidy.
Také to, že se řepka pěstuje ve velkých lánech jako monokultura, je problém. „Když se tam všechno ošetří pesticidem, tak myslivci a ekologové nejlépe vědí, že tato pole jsou pak skoro mrtvá.“
Jsou plodiny, které jsou v tomto směru větší zátěží, připomíná rektor: „Třeba bioplynky a pěstování kukuřice tam, kde podnik nemá dostatečnou výměru a nemá rozumný osevní postup, aby vystřídal kukuřici zlepšujícími plodinami. To přináší z hlediska krajiny, půdy, spodních vod a hospodaření s vodou daleko větší problémy než řepka, to říkám s plnou vážností.“
„Ono je to vždy něco pro a něco proti. Tehdy rozhodnutí bylo biopaliva, nebo bioplynky, tedy menší závislost na dovozu energie a diverzifikace pro zemědělce, aby nepěstovali jen plodiny na jídlo. A ono se to vždycky někam zvrtne,“ konstatuje.
Kvalitu podzemních vod zhoršují pesticidy
Sklenička souhlasí, že kvalita podzemních vod v Česku je špatná, jak dříve upozornil Český hydrometeorologický ústav, a to prý právě kvůli pěstování řepky a nadužívání pesticidů.
Z krajiny kolem řek a potoků mizí zamokřené louky, stromy nebo keře. Někde jich ubylo až 35 procent
Číst článek
„Je pravda, že velká část vrtů toto zaznamenala,“ uznává rektor. „Ale není to ještě takový problém jako v Holandsku nebo i v Německu, kde používají poměrně dost hnojiv i pesticidů, až několikanásobně víc než u nás.“
„Řešit se to určitě musí a cesty jsou. Budoucnost míří směrem k takzvanému preciznímu zemědělství, kdy intenzifikace povede cestou přesného dávkování skoro až k jednotlivým rostlinám,“ očekává rektor.
Tato moderní technologie je nákladná a proto právě velké a podle Skleničky budou mít právě střední podniky spíš prostředky tuto vyspělou techniku pořídit.
„A ta už vše ohlídá už sama. Takže ten stroj jede a tryska nestříká hnojiva tam, kde je vyhodnoceno, že ta půda nebo rostlina jich má v tuto chvíli dostatek,“ popisuje šetrnější budoucnost zemědělské produkce Petr Sklenička.
Celý rozhovor Barbory Tachecí v Osobnosti Plus si můžete poslechnout na audiozáznamu.
