Jak ryby vidí svět? Velmi dobře, dokonce rozeznají víc barev než člověk, popisuje vědkyně

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy probíhá výzkum rybích mozků a očí. Vědci chtějí zjistit, nakolik jsou říční ryby adaptované pro vidění v proudící vodě a jakým způsobem jim evoluce umožnila orientovat se i třeba ve zhoršených světelných podmínkách. Pro účely výzkumu ale potřebují živé parmy většího vzrůstu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědecký rybolov

Vědecký rybolov | Foto: Ondřej Novák | Zdroj: Český rozhlas Plus

Vystupujeme z auta na břehu Berounky nedaleko jezu u Podkrašovského mlýna. Výzkumníci si oblékají rybářské kalhoty, berou do rukou podběráky, kýble a startují elektrocentrálu. Získali totiž speciální povolení pro lov elektrickým proudem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak to zní, když se vědci vydají na rybolov? A k čemu potřebují parmy? Poslechněte si Naturu Ondřeje Nováka v repríze

Tato metoda je oficiálně zakázaná, protože je velmi efektivní. Schopný pytlák dokáže pomocí elektřiny vylovit celý menší potok. Zároveň jde ale o paradoxně citlivou metodu, která ryby jen omráčí a jinak jim neublíží.

Vědci získali zvláštní povolení, aby tímto způsobem mohli ulovit velké parmy a několik dalších druhů ryb. Zbytek pustí bez úhony zpět do řeky.

„Ryby se po krátkém omráčení brzy proberou. Neměli jsme tento rok žádné úmrtí, takže pokud je agregát dobře seřízen, je to jen krátkodobé omráčení. A to je velká výhoda, protože si můžete vybrat rybu, se kterou chcete pracovat, a zbytek pustíte do řeky,“ vysvětluje ichtyoložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Když ryby jako by samy skáčou do sítí

Pětičlenná lovná četa začíná lovit asi sto metrů pod jezem a postupuje proti proudu. Vepředu jde lovec s elektrodou v podobě naběráku, za ním dva studenti a doktorandi s obyčejnými naběráky a další dva s kbelíky.

Mezi elektrodou a druhým kabelem vedoucím z elektrocentrály vznikne elektrické pole, které způsobí, že ryby jsou na konkrétních místech přitahovány směrem k lovci.

„Používáme pulzní stejnosměrný proud s tím, že při sepnutí elektrody jsou ryby aktivně přitahovány k elektrodě. Polarizují se u nich molekuly vody a tím jsou v určité vzdálenosti přitahovány. Tady jsou přitahovány dejme tomu z metru, za metr a půl jsou odpuzovány,“ vysvětluje Miroslav Švanbera, který tentokrát vykonává funkci lovce.

A skutečně, po stisknutí tlačítka se kolem vědců začnou hemžit spousty do té doby ukrytých ryb, které jako by samy od sebe skákaly do podběráků. Výzkumníci ale musí dávat pozor, aby se jejich kůže nedostala do kontaktu s vodou, jinak by pochopitelně dostali ránu.

Na břehu pak biologové ryby proberou, velké parmy a pár dalších kusů jiných druhů odvezou v kádích do Prahy, zbytek ryb putuje zpátky do řeky. Informace o ulovených druzích předávají rybářům, kteří díky výzkumu mají přehled, co vše v řece žije.

Oko parmy

Hlavním důvodem tohoto rybolovu je ale výzkum mozků a očí, respektive zraku. Bádání se dělá lépe na větších mozcích a sítnicích, proto vědci hledali hlavně větší parmy.

„Parma je pro nás zároveň velmi zajímavá proto, že má čtyři různé rodopsiny, tedy čtyři různé tyčinkové fotoreceptory. To je docela zvláštní, trochu se to podobá tomu, co můžete najít u hlubokomořských ryb. A teď se ukázalo, že parma nebo i třeba kapr mají něco podobného. A my se chceme podívat, jestli i u parmy to nemůže mít nějakou funkci na vidění ve zhoršených světelných podmínkách, to znamená v turbidní, znečištěné nebo zakalené vodě a podobně,“ vysvětluje Musilová.

„Ryby vidí velmi dobře barevně a některé jsou schopné vidět více barev než člověk, mají pravděpodobně více barevných kanálů.“

Zuzana Musilová

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zrakem ryb zabývají dlouhodobě. Podařilo se jim například prokázat zmíněný výskyt čtyř rodopsinů u hlubokomořských ryb nebo to, že ryby vidí velké barevné spektrum.

„Ryby vidí velmi dobře barevně a některé jsou schopné vidět více barev než člověk, mají pravděpodobně více barevných kanálů. A my se snažíme odhalit, jakým způsobem asi vidí, a také rozdíly mezi jednotlivými druhy, protože ne všechny vidí stejně. Může to pak souviset i s tím, v jakém konkrétním prostředí ryba žije a kde potřebuje nejvíce využívat zrak,“ dodává Musilová.

Poslechněte si celou Naturu, kterou připravil Ondřej Novák.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme