Vypěstovat zdravý strom stojí město stovky tisíc. Ke kácení jsou lidé nedůvěřiví

V době klimatických změn má zeleň klíčový vliv na kvalitu života ve městech. Stromy ochlazují vzduch a stíní ulice, trávníky, pokud se o ně správně pečuje, poskytují prostor pro biodiverzitu. Zejména v Praze ale městská zeleň čelí obrovskému tlaku, a to nejen ze strany developerů. Přitom vypěstovat zdravý strom, který poskytuje dostatek ekosystémových funkcí, může stát i stovky tisíc korun.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Smilova ulice vznikla kolem roku 1880

Smilova ulice vznikla kolem roku 1880 | Foto: Honza Ptáček

Symbolem boje o záchranu stromů se stal javor stříbrný na pražském Smetanově nábřeží. Radnice Prahy 1 plánovala revitalizaci okolí stromu a zprůchodnění tunelu na náplavku u Vltavy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vypětovat zdravý strom stojí město stovky tisíc. Ke kácení jsou lidé nedůvěřiví

A stoletý javor stál těmto představám v cestě. Proti kácení se ale zvedl velký odpor mezi místními obyvateli. Ti proto začali organizovat protestní shromáždění a petici proti kácení podepsalo 6 tisíc lidí.

Radnice nakonec po dohodě s magistrátem od projektu odstoupila a se stavebními pracemi počká, až javor dožije. V létě by se plácek u stromu měl změnit na provizorní malé náměstí.

Někdy je kácení potřeba

Velké vášně vzbudila i kauza revitalizace Střeleckého ostrova, kdy město plánovalo pokácet všechny staré stromy a vysadit nové. Jedním z důvodů měl být i špatný zdravotní stav dřevin.

Občané ale opět zorganizovali protesty a město zvolilo šetrnější postup s postupnou obměnou stromů. Podobné dopadl i záměr TSK vykácet alej v Lužické ulici na pražských Vinohradech.

Argumentům o špatném zdravotním stavu stromů místní nevěřili a donutili správu k šetrnějšímu zásahu. Stromy ale podle TSK bude nutné časem obměnit, mimo jiné i z bezpečnostních důvodů.

Naopak v jiných případech ani nátlak veřejnosti nestačil. V březnu například padla skoro stovka stromů na místě budoucí stanice metra D Olbrachtova. Proti záměru dlouho protestovali místní sdružení do Pankrácké společnosti. Ačkoliv jsou stromy už nenávratně pryč, obyvatelé se i tak hodlají s městem soudit o nápravu škody.

Město stromům nesvědčí

Ačkoliv může městská zeleň působit zejména dekorativním dojmem, spektrum ekosystémových služeb, které stromy poskytují, je široké a vede třeba k lepší adaptaci na klimatickou změnu.

Vypěstovat vzrostlý strom je ale v městských podmínkách velmi náročný a drahý úkol. Porostům vadí například vibrace způsobené dopravou, oděr z pneumatik nebo všudypřítomné inženýrské sítě.

Před vysazením nových stromů je tak nutné plochu upravit tak, aby kořeny měly kam růst a zároveň neohrožovaly dlažbu nebo sousedící sítě. Na druhou stranu, díky moderním metodám už není problém vést kořeny stromů třeba pod asfaltem nebo parkovacími místy. A auta a stromy se tak můžou příjemně doplňovat.

Celou Naturu si poslechněte v audiu.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme