Z pěti stromů, které vysadili do takzvaného pokojíčku u morového sloupu, museli už dva vyměnit. „Podmínky na Masarykově náměstí jsou extrémně stresující,“ uznává šéfka odboru životního prostředí.
Chránit stromy před mrazíky se chystají například v Zemědělském družstvu Dolany na Náchodsku, kde použijí speciální postřik vody smíchané s glycerolem, který se používá například při výrobě mýdel.
Bobři likvidují stromy, škody už jdou do desítek tisíc korun. Poškozené dřeviny jsou také nebezpečné pro turisty, kteří do lesů často chodí na procházky.
„Čistíme teď kolem pět seti budek pro sýkory a kolem stovky budek pro sovy. Ty budky máme v jižní a západní části Brd a na Malém a Velkém Blaníku. Je potřeba je připravit na další hnízdní sezonu.“
Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa.
V noci na úterý napadlo v Karlovarském kraji až 20 centimetrů mokrého a těžkého sněhu. Ten láme stromy a větve. Kromě rozvodů elektřiny komplikují spadlé stromy i dopravu.
Staroměstské náměstí bude letos po dobu vánočních trhů zdobit 22metrový vysoký smrk ztepilý z Pertoltic pod Ralskem. Podívejte se, jak probíhalo kácení pražského vánočního stromečku.
Nejžádanější jsou stromky od 50 do 200 centimetrů. Na plantáži rostou i větší stromy, které dosahují až pěti metrů. Ty většinou zdobí náměstí měst a obcí.
Na sociálních sítích lidé sdílejí videa, která zachycují dopady bouře: zatopené ulice, prudký vítr, vysoké vlny moří. Ulice města Newry zatopila voda, lidé se pohybovali na nafukovacích člunech.
Anketu pravidelně pořádá Nadace Partnerství a o vítězi rozhoduje veřejnost prostřednictvím internetového hlasování. Do takzvaného superfinále se probojovalo pět stromů.
Dub za druhé světové války zachránil život židovským bratrům, kteří se schovávali před pronásledováním v jeho dutině. Dlouholetá pověst se nedávno stala pravdivou. Výzkumníci shromáždili důkazy.
Boubínský prales není jediným místem na Šumavě, kde je k vidění člověkem málo ovlivněná krajina. Na osmi hektarech Zámeckého lesa rostou stromy staré až 300 let.
Průběžné výsledky pilotního projektu pravidelného měření mikroklimatu na vybraných místech Prahy už nyní ukazují, že některé stromy neplní svou ozdravnou funkci.
Jaký les odolá horkému a suchému podnebí, které přináší změna klimatu? Mendelova univerzita na tuto otázku hledá odpověď ve svém Školním lesním podniku Křtiny.
Podle ochranářů i zástupců města byly smrky s ohledem na svůj stav nebezpečné a hrozil jejich pád na turistickou stezku. Oba byly úplně uschlé a napadené hnilobou.
Bobři se v Česku přes 200 let nevyskytovali a začali se na naše území vracet až v osmdesátých letech minulého století. Na Vysočinu přišel z povodí Moravy, řekami Jihlava a Svratka.