Sucho i lýkohub. Borovice v částech Česka umírají, ve středním Povltaví nepřežila třetina stromů
Borovice v lesích ve středním Povltaví usychají. Na suchá žlutá torza se letos změnila třetina stromů. Kvůli nedostatku srážek navíc nepřežila ani nová výsadba. A podobně jsou na tom borovice v okolí Plzně, na Rokycansku a jižním Plzeňsku. Lesy tam ničí dlouhodobé sucho a malý brouk lýkohub borový. Výsledkem jsou i tam usychající stromy a je přitom jedno, jestli jde o vzrostlou borovici nebo malou sazenici.
Smutný pohled je teď na lesy ve středním Povltaví, kde rostou hlavně borovice. Kvůli horkému létu a nedostatku spodní vody podle lesníků tisíce stromů uschly. „Myslím, že tady uschla víc než třetina lesů,“ říká pro Radiožurnál pracovník ochrany fauny Filip Šťovíček.
Proč usychají? „Ne vždy je to vhodně zvolený typ stromu do této krajiny,“ připouští. A dodává: „Voda z kopců odtéká do Vltavy daleko rychleji, protože tu jsou strmější plochy.“
Podle Pavla Křížka, ředitele ochrany fauny Hrachov, je na vině i nedostatek vody.
„Borovice má kuželovitý kořen, který dosahuje na spodní vodu. Už si ale nemá na co sáhnout,“ vysvětluje.
A budoucnost nevidí zrovna růžově. „Výkyvy v počasí jsou čím dál častější a myslím, že do budoucna to bude ještě větší problém než v současné době,“ varuje.
Podle něj jde nyní o druhou podobnou vlnu usychání borovic. První byla před dvěma lety. „Jestli přijde pár takovýchto sezon jako letos, tak za chvíli tady nebudou vůbec žádné,“ podotýká Křížek.
Tisíc hektarů lesů ve středním Povltaví spravuje Polesí Svatý Jan. I to přihlíží usychání borovic. Jak říká majitel Miroslav Votruba, dešti se poručit nedá. Počet uschlých borovic letos odhaduje na 20 procent, místy i více.
Nejrozsáhlejší lužní lesy v zemi strádají suchem. Pomoci jim má unikátní klapkový jez na Dyji
Číst článek
„Nezastírám, že stromů ještě plno odejde. Jsou oslabené, tak si na ně budou troufat hmyzí škůdci. V této oblasti jde o jmelí,“ přibližuje.
Uschly i letos vysazené malé stromky. „Letošní výsadby na plantážích, kde nemáme takovou možnost zálivky, odhaduji, že tak ze 70 nebo 80 procent uschly,“ vypočítává v lesní školce Miroslav Votruba mladší.
Kromě malých ale usychají i vzrostlejší stromky. „Tady na Hrachovsku jsou porosty, které jsou pět let zalesněné a z 80 procent uschly,“ doplňuje.
Votruba je členem sdružení lesních školkařů, které už podle něj řeší, že bude nutné začít u nás pěstovat jiné dřeviny, než jsme zvyklí. Třeba ty z přímořských států.
Sucho, škůdci
Blovice na jižním Plzeňsku jsou tak trochu zakletý kus země. Před pár lety poničil tamní lesy kůrovec, v létě 2021 pak vichřice, jejíž následky se podařilo odstranit až letos na jaře. Tehdy na Blovicku začali s výsadbou mladých borovic, které tu chtěli upřednostnit před jinými dřevinami. Do země vysadili 30 tisíc sazenic, téměř všechny ale uhynuly.
Podle blovického lesního hospodáře Radka Šindeláře je to trochu záhada. Připouští, že jedním z důvodů může být kamenitá půda, která rychle odvede vodu pryč. Na jaře sice bylo vody dost, následovalo ale extrémně suché léto.
Mladé stromy v tropech si drží distanc od starších. Les je pak rozmanitější a zdravější
Číst článek
A pak jsou tu ještě lesní škůdci - lýkohub borový a lýkožrout vrcholkový. Jak si Šindelář povzdechl, ještě nikdy nezažil pro borovice tak špatný rok.
Na Rokycansku, na jižních svazích polesí Vršíček nebo polesí Ždár, pak usychají statné borovice. A nedaří se ani sazenicím, 40 procent ze všech vysazených stromků se neuchytilo. Jde ale o sazenice všech stromů.
Borovicím se podle lesního hospodáře nedaří ani ve Spáleném Poříčí. Z téměř 30 tisíc vysazených jich uschla polovina.
Suchých borovic si mohou lidé všimnout také v okolí Plzně, třeba na Chlumu nebo kolem Boleveckých rybníků. Podzemní voda tu poklesla pod úroveň kořenů borovic. A jediným řešením je počkat na dlouhodobé deště a na to, až se rezervoáry podzemní vody opět naplní.
