OSN apeluje na země, aby urovnaly konflikty týkající se vodních zdrojů. Mezi celosvětové dopady nedostatku vody se řadí nucená migrace, nedostatek potravin nebo zdravotní hrozby.
Tání ledovců například způsobuje vzestup mořské hladiny. Do roku 2100 by to podle odhadů mohlo být až o jeden metr, prognózy se ale v čase spíše dále zhoršují.
Sucho se má v nadcházejících deseti dnech rozvinout především ve středních polohách a podhorských oblastech, vyplývá z predikcí modelů, které vědci prezentují na webu Intersucho.
V prosinci 2023 se bakterie legionelly objevila na vysokoškolských kolejích Technické univerzity v Liberci. U studentky se nemoc projevila kašlem a horečkou, dosud má problémy s dýcháním.
Příčin nedostatku vody je víc a změny klimatu to jen umocňují. Mexiko má za sebou léta, kdy bylo málo srážek. Vodovodní síť je někde poničená zemětřesením a trubky jsou zastaralé.
Většina z víc než desítky úseků vodních toků, kde hladina stoupla, je na nejnižším, prvním povodňovém stupni. Čtyři z nich se dostaly výše. Voda může přibývat podle meteorologů až do úterního rána.
V této zimě zatím napadlo průměrné množství sněhu. Jenže zima je jako většina předchozích nadprůměrně teplá. Proto ani na horách z napadaného sněhu v polohách pod 1000 metrů nad mořem moc nezbylo.
Vnitrovodní led je zajímavým fenoménem, pro jehož vznik se musí sejít několik zásadních faktorů. Předně vzniká pouze ve velmi čisté vodě, v době, kdy panují silné mrazy a hladina ještě není zamrzlá.
V Ústeckém kraji platí na Labi dál třetí, nejvyšší povodňový stupeň. Vzestup hladiny dolního Labe se ale ještě očekává. Hladina by tam mohla kulminovat podle předpovědi meteorologů ve čtvrtek.
Třetí stupeň povodňového ohrožení platil ráno na desítce míst, například na Labi v Děčíně či Litoměřicích. Povodňové ohrožení hlásila také měřicí místa na Sázavě v Kácově a Nespekách.
I v zimě ochránci přírody dál na aktivního bobra ve Světnově na Žďársku dohlížejí. Dlouho se jim nedařilo zastavit jeho stavění hrází, které by mohly rozlít vodu do okolí.
Novou podobu lokality navrhovali s ohledem na zvířata. Vysázené dřeviny na poloostrově mají být útočištěm pro hnízdící ptáky, pro další jsou nachystané dřevěné budky na stromech.
„Tam, kde my na hydrantu strávíme deset minut čistého času, co vytéká voda, tak technik nechá vodu vytékat hodinu dvě, protože mají menší průtok,“ přibližuje Ručka z firmy Voda Brno.
Zákaz výstavby nových nádrží je výborná zpráva i pro ornitology. Na místech, kde měly nové gigantické nádrže stát, totiž žijí vzácní dropi, vzdálení příbuzní pštrosů.
„Došlo k nadměrnému rozvoji vodního květu sinic, v září poklesla průhlednost až na 50 centimetrů. Teď se to zase trošku zlepšilo, teď je průhlednost asi 1,5 metru,“ popisuje mluvčí Povodí Labe.
Na ploše zhruba tří hektarů vznikne 55 hradítek, které zabrání tomu, aby voda z místa odtékala. Díky tomu by se tam mohlo dařit vzácným druhům rostlin a živočichů.
V Česku mají dlouhodobě problém se suchem řeky na Krušnohorsku – pravidelně v létě vysychají přítoky Ohře nebo Bíliny. Také některé malé přítoky Labe ve východních Čechách.
Výstavba klapkového jezu na Dyji, kterou financují Lesy České republiky, ve čtvrtek oficiálně začala. Projekt za asi 180 milionů korun má zlepšit hospodaření s vodou v oblasti.
Návratu Bezdrevského potoka na Českobudějovicku do původního koryta brání jedna z blízkých obcí. Právě souhlas všech dotčených brání v Česku obnovování vodních toků a tím i zadržování vody v krajině.