Sněhu letos napadlo průměrně, ale kvůli oteplování už se bílá pokrývka neudrží, popisuje klimatolog
V této zimě zatím napadlo průměrné množství sněhu. Jenže zima je také jako většina předchozích nadprůměrně teplá. Proto ani na horách z napadaného sněhu v polohách pod 1000 metrů nad mořem mnoho nezbylo a výška sněhové pokrývky je většinou podprůměrná, popsal klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Českého hydrometeorologického ústavu.
Jedním z příkladů, jakou podobu má letošní zima, ukazuje šumavská stanice Churáňov, která leží v nadmořské výšce 1118 metrů.
„Od začátku roku na ní spadlo 185 centimetrů sněhu, ale dnes ráno zde leželo už jen šest centimetrů. V nízkých a středních polohách se sníh nyní vůbec nevyskytuje,“ přiblížil ve čtvrtek Zahradníček.
Turista na Sněžce padal 900 metrů. Vrchol je teď riziková záležitost, popisuje záchranář
Číst článek
Kvůli velmi teplým epizodám sníh letos rychle odtává a množství, které leží na horách, je většinou podprůměrné. Zahradníček připomněl, že letošní množství napadaného sněhu je ve srovnání s několika předchozími lety vyšší.
„Bývali jsme zvyklí, že srážek bylo dostatek, ale velmi málo bylo ve formě sněžení,“ vysvětlil.
Proti průměru z let 1961 až 1990 byly letos prosinec a leden zhruba o tři stupně teplejší, rekordně teplé ale nejsou.
„Dlouhodobě vidíme, že ubývá sněhových srážek a dnů, kdy se sníh udrží. V poslední dekádě například klesl počet dnů se sněhovou pokrývkou nad deset centimetrů o 60 procent proti průměru let 1961 až 1990 a počet dnů s libovolně vysokou pokrývkou o polovinu,“ doplnil Zahradníček. Připomněl, že poslední teplotně podprůměrný leden byl v roce 2017.
Sníh déle jen na vrcholcích
Kvůli oteplování stoupá výšková hranice, kde se sníh udrží po většinu zimy, často jde jen o vrcholové partie hor. Jde například o stanice na Labské boudě v Krkonoších (čtvrtek ráno 150 cm), na Šeráku v Jeseníkách (80 cm) či na Lysé hoře v Beskydech (70 cm).
Pocitové teploty přes 60 stupňů Celsia? Organizátory Australian Open trápí klimatické změny
Číst článek
Zahradníček také uvedl, že charakter zim se mění i kvůli tomu, že jsou častější vpády teplého vzduchu a méně časté vpády chladného vzduchu od severu.
„Častý nástup teplých epizod v zimě znamená, že sníh často výrazně taje již v prosinci či lednu a dochází k nárůstu průtoku v řekách a povodňovým stavům. Sníh by měl přirozeně významně odtávat až v březnu a ve vysokých nadmořských výškách až v dubnu,“ upozornil Zahradníček.
Na jaře z tání těžila vegetace, která pro růst potřebuje vláhu.
„Letos je naštěstí díky vyšším úhrnům srážek a předčasnému tání půda zcela nasycena až do hloubky jednoho metru,“ upřesnil Zahradníček. Tání v zimě způsobilo také výrazně vyšší výrobu energie z vodních elektráren, podle analýzy společnosti Amper Meteo byla v prosinci dvojnásobná proti průměru.
