V této zimě zatím napadlo průměrné množství sněhu. Jenže zima je jako většina předchozích nadprůměrně teplá. Proto ani na horách z napadaného sněhu v polohách pod 1000 metrů nad mořem moc nezbylo.
V Kutříně jsou zatím hotové jen některé terénní úpravy. Základ ale bude 18 metrů vysoká a skoro 150 metrů dlouhá betonová hráz. Doplněná ještě spodními výpustmi a také bočním přelivem.
Novou podobu lokality navrhovali s ohledem na zvířata. Vysázené dřeviny na poloostrově mají být útočištěm pro hnízdící ptáky, pro další jsou nachystané dřevěné budky na stromech.
Zákaz výstavby nových nádrží je výborná zpráva i pro ornitology. Na místech, kde měly nové gigantické nádrže stát, totiž žijí vzácní dropi, vzdálení příbuzní pštrosů.
Na ploše zhruba tří hektarů vznikne 55 hradítek, které zabrání tomu, aby voda z místa odtékala. Díky tomu by se tam mohlo dařit vzácným druhům rostlin a živočichů.
Výstavba klapkového jezu na Dyji, kterou financují Lesy České republiky, ve čtvrtek oficiálně začala. Projekt za asi 180 milionů korun má zlepšit hospodaření s vodou v oblasti.
Návratu Bezdrevského potoka na Českobudějovicku do původního koryta brání jedna z blízkých obcí. Právě souhlas všech dotčených brání v Česku obnovování vodních toků a tím i zadržování vody v krajině.
Každý občan Saúdské Arábie v současnosti spotřebuje 263 litrů vody denně. Například v Německu je to 128 litrů. Navzdory situaci se ale vláda zdráhá nabádat veřejnost k šetření s vodou.
„Ve vrtech se ztrácí voda. Zvláště v těch mělčích, ale i už v těch středních s hloubkou 50 metrů. Tato situace se nelepší a ani vývoj do budoucna nebude příznivý,“ předpokládá Tomáš Hrdinka.
Zvlášť chráněný druh je v České republice kriticky ohrožený. Ochránci přírody výskyt raka říčního potvrdili letos při pravidelné kontrole obojživelníků.
Další věc, která v návrhu evropského nařízení na ochranu přírody úplně chybí, je péče o stojaté vody, které jsou druhým nejohroženějším typem prostředí po zemědělské krajině.
Každé sucho je specifické, to letošní přišlo velmi rychle už na začátku léta. Během několika týdnů začaly klesat stavy podzemních vod a zároveň byla velmi nízká zásoba vody v půdě, popisuje odborník.
Největší rybník na Moravě Nesyt ztrácí vodu a neexistuje přirozený způsob jak ho opět naplnit. Možnosti, jak přivést vodu uměle, jsou dvě. Pomoci by mohly závlahové kanály z nádrže Nové Mlýny.
Vysychavé toky nejsou dobře zmapované. Vědci z Masarykovy univerzity proto spoluvyvinuli aplikaci Dry Rivers. Tu si může stáhnout každý, kdo jim chce pomoci.
Dobrovolní hasiči po přívalových deštích vyjíždějí pravidelně, naposledy to bylo na začátku června. „Lidé měli plné sklepy bahna, smradlavé vody a nikdo s tím nic nedělá,“ popisuje jejich velitel.
Několik druhů čolků a skokanů. Ale nejen to, i zvláštní druhy hub. Všechny ty žijí a rostou v lesních rybnících u Slavonic. Ochránci přírody se shodují, že si zaslouží zvláštní ochranu.
Do Beskyd přišla před časem kůrovcová kalamita a většinu lesů museli vykácet. A šlo to okamžitě poznat. Doslova vyholené svahy nestačily vodu zadržovat.
Komplexní zprávu o dopadech změn klimatu tento týden zveřejnili vědci z projektu Evropské unie Copernicus. Vědci zmiňují, že zvyšující se extremita počasí odpovídá predikcím klimatických modelů.
Aktuální situace zvyšuje obavy z nedostatku zásob vody pro lidskou spotřebu, zemědělství a výrobu energie v severní Itálii, Francii a Španělsku. Evropa navíc může letos zažít další extrémní léto.
Pro hladinu podzemní vody jsou zásadní podzimní a zimní deště. Restrikce užívání vody, které řada francouzských regionů zažila během minulého léta, byly na 4 francouzské regiony uvalené už v únoru.
„Vstupujeme do jara s nižší než obvyklou zásobou vody. Je tady potenciál k tomu, abychom se na jihu Moravy a na Hané potýkali se suchem už v dubnu nebo květnu,“ upozorňuje Miroslav Trnka.
Zima ještě neskončila a v některých částech Evropy už se přihlásil problém, který se obvykle dostavuje až v létě. Nadprůměrné teploty a nedostatek sněhu i dešťové vody způsobují už teď nebývalé sucho.
Bývaly to meandry řeky, po narovnání toku se z nich ale stala slepá ramena, o která se často nikdo pořádně nestaral. Kolem Labe na Pardubicku jsou takových míst desítky, teď se budou postupně měnit.
