Snadný zisk dřeva a minimální náklady. Pěstování stromů z pařezů by měla usnadnit novela zákona
Novela lesního zákona, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, by měla zjednodušit hospodaření ve výmladkových lesích jako alternativu k běžnému způsobu hospodaření. Takzvané pařezení je způsob hospodaření, kdy stromy nerostou ze semen, ale po seříznutí stromů z pařezů, kořenů nebo zbytků kmene. V tiskové zprávě to uvedlo ekologické Hnutí Duha.
Podle hnutí je to způsob hospodaření vhodný pro drobné vlastníky lesů, kteří potřebují snadno získat dřevo na topení. Hnutí upozornilo na to, že jde o způsob hospodaření, které lesní zákon v současném znění komplikuje. Poukázalo na názory vědců, kteří se podíleli na publikaci Odrůstat ze svých pařezů.
Škody za desítky milionů ročně způsobí zvěř v lesích. Kvůli tomu se snižuje rozmanitost a odolnost
Číst článek
„Pařeziny vznikají opakovaným kácením stromů v poměrně krátkých časových intervalech. Stromy v pařezinách se obnovují prostřednictvím výmladků z pařezů a kořenů. Rychlá a nenákladná obnova pařezin může být zásadní v období sucha a nadcházejícím oteplení,“ uvedl expert na výmladkové lesy z Mendelovy univerzity v Brně Martin Šrámek.
Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa. V publikaci vědci zmiňují, že pařezině lze těžit až třikrát častěji, než je obvyklé. Jak nevýhodu uvádí, že se nedá vypěstovat silné dříví pro další zpracování.
Zachování pestrosti
Pařeziny vznikají opakovaným kácením, v současnosti je to obvykle jednou za 15 až 40 let. Vědci uvádí, že výmladky mají k dispozici původní kořenový systém a díky tomu i dobrý přístup k vodě a živinám. Proto mohou již za několik let vytvořit lesní porost.
Výmladkové lesy jsou také přínosné pro zachování druhové pestrosti motýlů a dalších druhů hmyzu nebo květin. „Pařezina zajišťuje udržitelnou produkci dřeva na různé účely a zároveň nabízí rozmanité životní podmínky mnoha druhům organismů,“ uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Odborníci podle Hnutí Duha také upozorňují, že přestože jde o možný způsob hospodaření, není dostatečně v zákoně zrovnoprávněný a lesní zákon se v současnosti orientuje především na průmyslové založené pěstování lesů.
Stojí sama uprostřed pole zhruba 110 let. Stromem roku je větrem ošlehaná hrušeň z Mrákotína
Číst článek
Podle publikace, na kterou hnutí upozornilo, bylo historicky pařezení jedním z převládajících způsobů hospodaření v lesích, které se postupně vytratilo. Za posledních 100 let zmizelo 90 procent rozlohy takových lesů a v Česku jsou již jen na 11 000 hektarech.
Vědci uvádí, že v Evropě například ve Francii rozloha výmladkových lesů přesahuje 6,37 milionu hektarů, což je 38 procent plochy tamních lesů. Jde o způsob hospodaření, který se udržel hlavně na jihu Evropy a přes 50 procent lesní plochy tvoří v Bosně a Hercegovině nebo v Srbsku. V Itálii tvoří 39 procent lesů, v Řecku 49 procent. Celoevropsky jsou výmladkové lesy v průměru na zhruba devíti procentech plochy lesů, uvádí publikace.
