Zeleň a půda kompenzují klimatickou změnu ve městech a ochlazují je. Musí se ale zalévat

Lesy ve městech nebo jejich okolí bereme jako místa k rekreaci. Řada vědeckých prací upozorňuje na prospěšnost zeleně pro zdraví nebo pro rozmanitost městské přírody. Studie vědců z Bostonské univerzity navíc ukazuje, že stromy a půda ve městech dokážou vstřebat víc uhlíku z atmosféry, než jsme si dřív mysleli.

Olomouc Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zeleň v Praze

Zeleň v Praze | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Stromy zachytávají uhlík z atmosféry a tvoří z něj biomasu. Také půda pod stromy je důležitá. Z nové studie plyne, že v éře klimatické změny se ve městech půdní mikroorganismy více nadřou. Snaží se to ale kompenzovat a tím uhlík ve formě oxidu uhličitého udržet v zemi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř o důvodech, proč potřebujeme ve městech stromy, jak zemědělství a klimatická změna působí na hmyz a proč se lidstvu může hodit vylepšit fotosyntézu. Debatují Ladislav Miko, Ondřej Sedláček, Petra Špalková a Lenka Kočišová

Spadané listí ze stromů se zčásti rozkládá a vyživuje strom. Jeho zbytek se mění v humus. Centimetr humusu se přitom tvoří velmi dlouhou dobu, někdy třeba sto, jindy až tisíc let, rychlejší to bývá ve vlhčím prostředí.

„Záleží na tom, v jakém klimatickém pásmu jsme, kolik je v půdě vlhkosti a bakterií a kolik odumřelé organické hmoty do půdy spadne,“ doplňuje Miko.

Na okrajích lesa obvykle rostou stromy rychleji, mají více světla a prostoru, je to konkurenční výhoda. Jenže ve městech, kde není souvislý porost k ukládání uhlíku, situaci komplikují další faktory.

Méně úklidu

„Pokud všechno uklidíme, další půda tam vznikat nemůže,“ upozorňuje například zoolog a ekolog Ondřej Sedláček. Připomíná, že zdraví stromů ve městě se také promítá do rozmanitosti druhů ptáků, hmyzu a dalších organismů.

Stromy ve městech podle studie fixují tím víc oxidu uhličitého, čím víc jsou na okraji. „V městském prostředí tento efekt nevytvářejí jen stromy samotné, oxid uhličitý, tedy i emise, zachytává také půda,“ říká Ladislav Miko.

I přes jejich přínos ubývá alejí kolem silnic. Silničáři staré stromy kácí, mnohdy ale nové nevysadí

Číst článek

Připomíná, že bychom měli pečovat o městskou zeleň aspoň tak, že ji zalijeme, když je sucho, tím pomůže k lepší fotosyntéze i efektivitě fixace uhlíku.

„Měla by to být samozřejmá věc obyvatel, pro něž stromy vytvářejí mikroklima,“ apeluje půdní biolog.

Stromy ve městech také potřebují prostor, otevřenou půdu, do níž se může vsakovat voda a kde může probíhat výměna plynů. Oplocování stromů ve městech není proto z jeho pohledu ideální.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme