Speciální soustava družic rozpozná prasklinu ve zdi i 700 kilometrů nad zemí. Využívají ji Italové
Jaký využívat vesmírné technologie v archeologii a k ochraně památek? To je otázka, kterou se dlouhodobě zabývají výzkumníci v Itálii. O trendech a výzvách v ochraně památek z vesmíru přijeli tento týden debatovat na půdu Italského kulturního centra v Praze.
Černý dron vybavený speciálními senzory startuje z plošiny uprostřed Pompejí a začíná skenovat rozsáhlý archeologický areál pod sebou. Italský region Kampánie patří mezi průkopníky ve využívání moderních technologií k ochraně svých památek. A kromě dronů testují právě v Pompejích a ruinách města Paestum taky využití soustavy družic COSMO-SkyMed.
Tvoří ji celkem pět satelitů obíhajících asi 700 kilometrů nad zemí. Podle Alessandra Coletty z Italské vesmírné agentury je jejich největší výhodou, že mohou pracovat nepřetržitě.
„Ze satelitů můžeme například vidět druh a množství vegetace kolem památek. A to nám může pomoct najít nejlepší způsob ochrany. Nebo v případě Pompejí jsme pozorovali, jestli se některé domy hýbou, i když jen o pár milimetrů. Těchto pár milimetrů a prasklin je velmi důležitých, protože pokud čekáte dlouho, z milimetrů se stanou centimetry a dům spadne,“ vysvětluje.
Kromě archeologie je tak možné družice používat například při přírodních katastrofách a krizových situacích. „Obíhají směrem od severního k jižnímu pólu. Planeta se tedy otáčí v rámci těchto oběžných drah. Takže je vidět všechno po celé Zemi,“ dodává Coletta.
Výhody postupů
Zmocněnkyně pro inovace a startupy v Kampánii Valerie Fascioneová vidí jako výhodu také to, že s testováním nových postupů vznikají společné databáze, ze kterých může čerpat kdokoliv na světě.
„Musíte se naučit, kde je lepší používat ty či ony technologie. Je to velmi fascinující. Zároveň to má velkou hodnotu i z obchodního hlediska. Můžete vytvořit nová pracovní místa, kapacity, start-upy, produkty a to jsou peníze pro váš region,“ vyzdvihuje Fascioneová.
A na tom, že systém COSMO-SkyMed má potenciál i pro tuzemské podmínky, se shodují také čeští zástupci. Podle vrchního ředitele sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Vlastislava Ourody by mohl zásadně pomoct s péčí o české kulturní dědictví.
Československá archeologická expedice objevila v Guatemale mayské město. Nazvala ho První jaguár
Číst článek
„Myslím si, že přínos je právě ve sledování stavu památek, protože personální kapacity jsou a zřejmě vždycky budou omezené. Máme 40 tisíc nemovitých kulturních památek, 600 chráněných území a obrovské množství archeologických památek. Téměř celá naše země je vyplněna různými archeologickými, nedá se říct nálezy, ale spíš situacemi, protože ještě ani nebyly nalezeny,“ věří a dodává:
„V tom je velký potenciál. Byť jsme malá země a nebude tady využití techniky úplně stejné jako třeba v Itálii, nebo dokonce v oblastech, které jsou málo prozkoumané.“
Široké možnosti uplatnění vidí také Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy.
„S italskou ambasádou a italskou kosmickou agenturou jsme už delší dobu řešili, kde bychom mohli dál spolupracovat. Řekli jsme si, že by bylo praktické otevřít i možnost spolupráce v aplikacích, to znamená v té oblasti, kde se využívají kosmická data,“ odhaluje.
Kromě ochrany památek by se systém podle něj dal využít také v zemědělství nebo dopravě. Konkrétní možnosti česko-italské spolupráce je ale potřeba ještě podrobněji projednat.
